top
spacer

Bakalářská diplomová práce

Písemné práce v humanitních studijních oborech na filozofických fakultách jsou písemnou prověrkou studentových znalostí a schopností. Posluchač oboru historie prokazuje svoji připravenost (nebo nepřipravenost) na cestě k samostatné tvůrčí práci. Je třeba zdůraznit, že kandidát historického řemesla by měl výběru tématu písemné práce věnovat maximální pozornost. Stále platí čtyři jednoduchá pravidla, která definoval ve své knize Jak napsat diplomovou práci před necelými třemi desítkami let prof. U. Eco:

  1. Téma odpovídá zájmům posluchače;
  2. Prameny nutné pro zpracování tématu jsou pro kandidáta fyzicky dostupné;
  3. Zpracovatelnost veškerých podkladů a pramenů odpovídá kulturní úrovni kandidáta;
  4. Metodologické předpoklady pro daný výzkum jsou na takové úrovni, aby odpovídaly zkušenosti a průpravě, kterou kandidát již získal.
(ECO, Umberto: Jak napsat diplomovou práci. Olomouc 1997, s. 26-27.)

Bakalářská diplomová práce v oboru historie

Nedílnou součástí bakalářské státní závěrečné zkoušky je bakalářská diplomová práce (dále jen BDP) a její obhajoba, která zkoušce předchází. Student je povinen nahlásit zadání BDP nejpozději do konce měsíce května 4. semestru studia. V případě dvouoborového studia historie student předkládá BDP pouze v jednom oboru.
Témata BDP vypisuje katedra historie (do konce března 4. semestru studia). Student může po dohodě s předpokládaným vedoucím práce navrhnout vlastní téma BDP.
BDP prokazuje schopnost studenta samostatně řešit dílčí problémy a pracovat s prameny a odbornou literaturou. Od studenta se vyžaduje komplexní seznámení se se zvolenou tematikou řešenou v BDP (kritické hodnocení předchozího výzkumu). Student prokáže osvojení si heuristických postupů, metod zpracování a způsobů prezentování výsledků vlastního studia. Autor dokazuje jazykovou vybavenost. BDP nesmí být prací výhradně kompilační. Studie má přinášet i nové poznatky a prezentovat vlastní názory řešitele. Práce musí obsahovat poznámkový aparát (přesné odkazy na prameny a literaturu).

Rozsah a struktura: minimálně 40 normostran (1 NS = 1 800 znaků = 280-310 slov), psáno na normalizovaném papíře formátu A4, velikost písma 12 bodů (poznámky pod čarou 10 bodů), písmo: Times New Roman, Arial aj., tiskové zrcadlo si autor nastaví tak, aby text byl přehledný (levý okraj až 4 cm).
BDP se odevzdává ve dvou tištěných exemplářích a v neměnitelném elektronickém formátu (nejlépe PDF) na dostupném elektronickém nosiči (CD). Práce musí být svázána.

Bakalářská diplomová práce v oboru archivnictví

Bakalářská práce a její obhajoba tvoří nedílnou součást státních závěrečných zkoušek bakalářského studia, realizovaného na katedře u oboru archivnictví. Již výběrem tématu a ještě více jeho zpracováním by měl posluchač prokázat, že ovládl odbornou terminologii, metody a postupy pomocných věd historických a archivnictví a umí historický pramen popsat, klasifikovat, kriticky zhodnotit, zpřístupnit a využít pro získání dalších poznatků. Sama práce by měla být dokladem toho, že její autor se orientuje v oboru i odborné literatuře, má základní historický přehled i potřebné jazykové znalosti.
Jedním typem práce, která tato kritéria splňuje, je zpracování archivní pomůcky - ať se již jedná o inventář či katalog určitého archivního fondu (nebo jeho části), případně výběrový katalog k určitému tématu, zachycující materiály uchovávané v různých fondech. Všechny tyto pomůcky by měly být zpracovány podle současných požadavků, a to jak po stránce grafické, tak také obsahové, použity by měly být nejnovější metodiky s ohledem na zvyklosti, které jsou běžné v příslušném archivu. Nedílnou součástí práce i jejího hodnocení je i odpovídající zpracování archivního materiálu fondu (části fondu či fondů). Výsledkem by měla být archivní pomůcka plně využitelná v provozu instituce, kde je zpracovávaný materiál uložen. Pro potřeby bakalářské práce by před vlastní pomůcku měl být předsunut titulní list, vlastnoručně podepsané prohlášení, že autor zpracoval práci sám jen na základě uvedených pramenů a literatury a úvod, ve kterém by se měla odrazit geneze celého díla. Tento úvod by měl zahrnout fakta, která nejsou v dostatečné míře či souvislostech obsahem úvodních kapitol archivní pomůcky - totiž proč si autor práci zvolil, jak a proč postupoval uvedeným způsobem, s jakými se potýkal problémy a jak je řešil, co použil za metodický postup a literaturu a také čím je jeho práce zajímavá a případně co přináší nového.
Druhým možným typem bakalářské práce v oboru archivnictví je ta, která má sice historické téma či řeší problém z dějin umění, ale zároveň je důkladně postavena na dosud neznámých či nezpracovaných historických (zejména archivních) pramenech, jejichž objev, odborný popis, klasifikace, kritika, zpřístupnění a využití doloží posluchačovy znalosti. Obdobně jako u třetího typu práce - jejímž tématem je zpracování některých teoretických či praktických otázek z pomocných věd historických - zde musí být zastoupeny následující části: titulní list, prohlášení o samostatném zpracování (viz výše), obsah, úvod, vlastní práce (členěná na kapitoly) a závěr, v němž budou shrnuty základní poznatky, k nimž autor dospěl. Z dalších nezbytných součástí práce obsahuje poznámkový aparát se správně citovanými odkazy, seznam pramenů a literatury a podle zaměření práce i rejstříky, edice některých pramenů, přehledy či obrazové a mapové přílohy.
Při výběru a zadání bakalářské práce je studentovi určen vedoucí práce, před obhajobou pak oponent, který stejně jako vedoucí práce posoudí její kvalitu formou posudku. Zatímco u prvního typu prací je obvyklé, aby tímto oponentem byl někdo z instituce, pro níž práce vzniká, v druhém a třetím případě to je odborník, zabývající se zpracovávaným tématem či oborem (historik, kunsthistorik). Obhajoba je veřejná a její kvalita se promítá na celkovém hodnocení práce.

Formální struktura a úprava BDP:

  • titulní strana: obsahuje v záhlaví jméno univerzity, fakulty a katedry, jméno a příjmení autora, přesný název práce (titul a podtitul), označení druhu práce (tzn. BDP nebo MDP), jméno a příjmení vedoucího práce a v zápatí potom místo a rok vypracování (viz příloha),
  • prohlášení: za titulní stranou musí být na zvláštním listě připojeno prohlášení autora BDP nebo MDP, že předloženou práci zpracoval samostatně a na základě citovaných pramenů a literatury, vedle data připojí i vlastnoruční podpis,
  • obsah: nejlépe zařadit za titulní stranu a prohlášení; stručná, přehledná a logická forma členění práce na kapitoly a podkapitoly; pro přehlednost je vhodné číslovat jednotlivé kapitoly a podkapitoly,
  • úvod: autor přesně vymezí zpracovávané téma, zdůvodní výběr studovaného problému, shrne stávající hypotézy (tj. zhodnotí stávající stav zpracování tématu), pojedná o pramenné základně a odborné literatuře, nastíní a zdůvodní metody výzkumu, vyloží důvody členění práce (viz obsah); zhodnocení pramenů a literatury může věnovat i samostatnou kapitolu,
  • vlastní text: vlastní zpracování zvoleného tématu, tvoří jádro práce, je členěn na kapitoly a podkapitoly; vnitřní členění je dáno hlediskem chronologickým nebo tematickým (nejčastěji kombinace obou hledisek); autor předkládá vlastní teze, rekonstrukce, rozbory, objasnění, dokázání, vyhodnocení a zhodnocení historických událostí,
  • závěr: celkové shrnutí studované látky, zhodnocení celé práce, přínos práce pro zkoumání dané problematiky, oprava či zpochybnění stávajících závěrů jiných badatelů, upozornění na doposud nevyřešené otázky, další směry studia sledované problematiky,
  • poznámkový aparát: odkazuje na zdroje (citace pramenů a literatury), autor uvádí, odkud čerpal své poznatky (zdroje musí být dohledatelné, ověřitelné); v poznámkách také komentuje a upřesňuje souvislý výklad (nejvhodnější je umístit poznámkový aparát na příslušnou stranu - tzv. "pod čáru"),
  • seznam pramenů a literatury: seznam citovaných a ke zpracování daného tématu prostudovaných zdrojů - nevydané a vydané prameny, filmové a zvukové dokumenty, zdroje z internetu, zdroje v elektronické podobě (CD ROM, DVD); literatura (monografie, vícesvazkové dílo, kapitola z knihy, encyklopedické heslo, periodikum, sborník, ikonografické prameny, ústní prameny apod.); je vhodné připojit i seznam použitých zkratek (řadit abecedně),
  • resumé: stručný souhrn závěrů práce v cizím jazyce,
  • přílohy: dokumentační význam (textové a obrazové),
  • exkurs: rozsáhlé a detailní zpracování speciální otázky, které určitým způsobem nezapadá do určené struktury a výstavby textu.

CITAČNÍ ÚZUS PLATNÝ PRO SEMINÁRNÍ, BAKALÁŘSKÉ A DIPLOMOVÉ PRÁCE V OBORECH HISTORIE A ARCHIVNICTVÍ (stáhnout zde: DOC)

poslední aktualizace: 22.4.2015, 12:53

patickapatickapatickapatickapatickapatickapaticka
bottom
© 2007-2014 Katedra historie FF UP | mapa webu | kontakty | realizace NoveStranky.cz