top
spacer

Magisterská diplomová práce

Písemné práce v humanitních studijních oborech na filozofických fakultách jsou písemnou prověrkou studentových znalostí a schopností. Posluchač oboru historie prokazuje svoji připravenost (nebo nepřipravenost) na cestě k samostatné tvůrčí práci. Je třeba zdůraznit, že kandidát historického řemesla by měl výběru tématu písemné práce věnovat maximální pozornost. Stále platí čtyři jednoduchá pravidla, která definoval ve své knize Jak napsat diplomovou práci před necelými třemi desítkami let prof. U. Eco:

  1. Téma odpovídá zájmům posluchače;
  2. Prameny nutné pro zpracování tématu jsou pro kandidáta fyzicky dostupné;
  3. Zpracovatelnost veškerých podkladů a pramenů odpovídá kulturní úrovni kandidáta;
  4. Metodologické předpoklady pro daný výzkum jsou na takové úrovni, aby odpovídaly zkušenosti a průpravě, kterou kandidát již získal.
(ECO, Umberto: Jak napsat diplomovou práci. Olomouc 1997, s. 26-27.)

Magisterská diplomová práce v oboru historie

Studium v magisterském programu je ukončeno magisterskou státní závěrečnou zkouškou, které předchází obhajoba magisterské diplomové práce (dále jen MDP). Student je povinen nahlásit zadání MDP nejpozději do konce měsíce listopadu 1. semestru navazujícího magisterského studia. U dvouoborového studia student přihlašuje zadání MDP pouze v jednom oboru.
Témata MDP vypisuje katedra historie do konce září příslušného akademického roku 1. semestru navazujícího magisterského studia. Student může po dohodě s předpokládaným vedoucím práce navrhnout vlastní téma práce.
Určitou přípravou pro napsání magisterské diplomové práce je předmět Diplomový seminář, který si povinně v rámci základních předmětů magisterského studia zapisují všichni studenti jednooborového studia historie a studenti dvouoborového studia, kteří si za svůj diplomový obor zvolili historii. Zápis do diplomového semináře předpokládá jistý stupeň rozpracovanosti diplomového úkolu. Diplomový seminář je veden pověřenými vyučujícími jistého specializačního okruhu diplomových prací (od akademického roku 2003/2004 jsou stanoveni tito garanti diplomových seminářů: dějiny starověku - PhDr. I. Koucká, dějiny středověku - doc. PhDr. D. Papajík, Ph.D., dějiny raného novověku - Mgr. M. Elbel, M.A., Ph.D., dějiny 19. století - doc. Mgr. R. Švaříčková-Slabáková, Ph.D., dějiny 20.století - doc. PhDr. K. Konečný, CSc., PhDr. K. Podolský).
Diplomový seminář má být cestou, jak přivést studenty k soustavné práci na diplomovém úkolu, k včasnému zahájení práce, průběžnému postupu a předkládání dílčích výsledků. Diplomový seminář zahrnuje diskusi o literatuře v širších souvislostech, diskusi o literatuře a pramenech k daným diplomovým tématům, vystoupení diplomantů s dílčími výsledky práce.

Pokud jde o vlastní magisterskou diplomovou práci, vedle nároků kladených na BDP musí student v MDP přesvědčivě prokázat schopnost samostatného vědeckého myšlení. MDP nesmí být prací kompilační. Student se bezpečně orientuje v oboru a v příslušné odborné literatuře a pramenech. Vedle kritického zhodnocení stávající literatury autor zveřejňuje doposud badatelsky nevyužité/neznámé archivní materiály nebo nové metody výzkumu a pohledu na prameny známé. Přináší nové pohledy na řešený historický problém. Autor diplomové práce je schopen aplikovat výzkumné metody na studovaný materiál. Diplomová práce musí prezentovat nové poznatky či přístupy v daném oboru. MDP se rozsahem použitých informačních zdrojů, metodami a celkovou kvalitou blíží k vědecké monografii.

Rozsah a struktura: minimálně 90 normostran (1 NS = 1 800 znaků = 280-310 slov), psáno na normalizovaném papíře formátu A4, velikost písma 12 bodů (poznámky pod čarou 10 bodů), písmo: Times New Roman, Arial..., tiskové zrcadlo si autor nastaví tak, aby text byl přehledný (levý okraj až 4 cm).
MDP se odevzdává ve dvou tištěných exemplářích a v neměnitelném elektronickém formátu (nejlépe PDF) na dostupném elektronickém nosiči (CD). Práce musí být náležitě svázána v pevných deskách.
Nepůvodnost nebo zatajení zdrojů je považováno za velmi hrubé porušení akademické etiky a může být důvodem k ukončení studia.

Databáze kvalifikačních prací: § 47 b novely vysokoškolského zákona č. 552/2005 Sb. z. (částka 188) ukládá vysokým školám zveřejňovat BDP a MDP, u kterých již proběhla obhajoba, včetně posudků oponentů a výsledků obhajoby prostřednictvím databáze kvalifikačních prací. Platí, že odevzdáním práce autor souhlasí se zveřejněním své práce podle tohoto zákona, bez ohledu na výsledek obhajoby.

Formální struktura a úprava MDP:

  • titulní strana: obsahuje v záhlaví jméno univerzity, fakulty a katedry, jméno a příjmení autora, přesný název práce (titul a podtitul), označení druhu práce (tzn. BDP nebo MDP), jméno a příjmení vedoucího práce a v zápatí potom místo a rok vypracování (viz příloha),
  • prohlášení: za titulní stranou musí být na zvláštním listě připojeno prohlášení autora BDP nebo MDP, že předloženou práci zpracoval samostatně a na základě citovaných pramenů a literatury, vedle data připojí i vlastnoruční podpis,
  • obsah: nejlépe zařadit za titulní stranu a prohlášení; stručná, přehledná a logická forma členění práce na kapitoly a podkapitoly; pro přehlednost je vhodné číslovat jednotlivé kapitoly a podkapitoly,
  • úvod: autor přesně vymezí zpracovávané téma, zdůvodní výběr studovaného problému, shrne stávající hypotézy (tj. zhodnotí stávající stav zpracování tématu), pojedná o pramenné základně a odborné literatuře, nastíní a zdůvodní metody výzkumu, vyloží důvody členění práce (viz obsah); zhodnocení pramenů a literatury může věnovat i samostatnou kapitolu,
  • vlastní text: vlastní zpracování zvoleného tématu, tvoří jádro práce, je členěn na kapitoly a podkapitoly; vnitřní členění je dáno hlediskem chronologickým nebo tematickým (nejčastěji kombinace obou hledisek); autor předkládá vlastní teze, rekonstrukce, rozbory, objasnění, dokázání, vyhodnocení a zhodnocení historických událostí,
  • závěr: celkové shrnutí studované látky, zhodnocení celé práce, přínos práce pro zkoumání dané problematiky, oprava či zpochybnění stávajících závěrů jiných badatelů, upozornění na doposud nevyřešené otázky, další směry studia sledované problematiky,
  • poznámkový aparát: odkazuje na zdroje (citace pramenů a literatury), autor uvádí, odkud čerpal své poznatky (zdroje musí být dohledatelné, ověřitelné); v poznámkách také komentuje a upřesňuje souvislý výklad (nejvhodnější je umístit poznámkový aparát na příslušnou stranu - tzv. "pod čáru"),
  • seznam pramenů a literatury: seznam citovaných a ke zpracování daného tématu prostudovaných zdrojů - nevydané a vydané prameny, filmové a zvukové dokumenty, zdroje z internetu, zdroje v elektronické podobě (CD ROM, DVD); literatura (monografie, vícesvazkové dílo, kapitola z knihy, encyklopedické heslo, periodikum, sborník, ikonografické prameny, ústní prameny apod.); je vhodné připojit i seznam použitých zkratek (řadit abecedně),
  • resumé: stručný souhrn závěrů práce v cizím jazyce,
  • přílohy: dokumentační význam (textové a obrazové),
  • exkurs: rozsáhlé a detailní zpracování speciální otázky, které určitým způsobem nezapadá do určené struktury a výstavby textu.

CITAČNÍ ÚZUS PLATNÝ PRO SEMINÁRNÍ, BAKALÁŘSKÉ A DIPLOMOVÉ PRÁCE V OBORECH HISTORIE A ARCHIVNICTVÍ (stáhnout zde: DOC)

poslední aktualizace: 15.11.2013, 23:30

patickapatickapatickapatickapatickapatickapaticka
bottom
© 2007-2014 Katedra historie FF UP | mapa webu | kontakty | realizace NoveStranky.cz