top
spacer

Státní závěrečné zkoušky

Uchazeč o bakalářskou či magisterskou státní zkoušku bude postupovat následujícím způsobem:

  1. odpoví na email zaslaný ze sekretariátu KHI na jeho/její UPOL emailovou adresu, zda má zájem v termínu uvedeném v emailu (tj. nejbližším možném termínu) absolvovat státní závěrečnou zkoušku či obhajobu kvalifikační práce
  2. na základě těchto údajů budou vypsány termíny státních závěrečných zkoušek a obhajob kvalifikačních prací s počtem míst odpovídajícím reakcím uchazečů/uchazeček
  3. uchazeč/uchazečka se nesmí zapomenout zapsat na státní závěrečnou zkoušku, popř. na její část, do IS STAG !! Termíny zápisu do IS STAG jsou stanoveny oficiálním harmonogramem FF UP v Olomouci.
  4. předloží seznam prostudované odborné literatury u všech typů ústních státních závěrečných zkoušek z historie (tedy Bc. a Mgr.)




Bakalářské státní závěrečné zkoušky

Bakalářská státní závěrečná zkouška z historie

Studenti jednooborového studia historie skládají dvě zkoušky. Jednu s názvem Historie, druhou s názvem Výklad společenských jevů v historickém vývoji. Studenti dvouoborového studia historie skládají jednu zkoušku s názvem Historie.

Bakalářská státní závěrečná zkouška - Historie:

Zvolená koncepce otázek umožňuje studentům uplatnit vlastní přístup a pohled na danou problematiku. V zásadě se nabízejí dva alternativní způsoby zodpovězení příslušné otázky. Jeden spočívá v pokusu o stručnou celkovou charakteristiku daného problému či jevu v příslušném období. Student se ovšem může pokusit osvětlit problém také tím, že ho demonstruje na jednom dílčím, konkrétním příkladu.
Student si vybírá jedinou otázku, která se může týkat pouze starších nebo moderních dějin. Studentům je poskytnut přiměřený časový prostor (cca 15 minut) pro objasnění svého pohledu na zvolenou otázku a zkoušející do jejich výkladu nezasahují. U těchto tématických okruhů není od studentů vyžadováno zhodnocení historiografické produkce. Druhá část je vyhrazena pro doplňující dotazy, avšak celková doba bakalářské zkoušky by neměla přesáhnout 30 minut.
Seznam tematických okruhů:
Starší dějiny:

1A) Islám a Evropa.
2A) Město a venkov.
3A) Geografické horizonty a mobilita obyvatelstva.
4A) Evropská šlechta a její proměny.
5A) Křesťanství před a po reformaci.
6A) Obraz ve společnosti.
7A) Kultura Apeninského poloostrova a její vliv v ostatních částech Evropy.
8A) Pohled na dějiny v dějinách.
9A) Lidé v centru a na sociální periferii - outsideři v dějinách.
10A) Hospodářské centrum a periferie Evropy.
11A) Univerzity, vzdělanost a myšlení.
12A) Společnost mezi božím řádem a společenskou smlouvou.
13A) Hospodářství a společnost.
14A) Starší dějiny v moderním umění.
15A) Středověký a protomoderní stát.
16A) Křesťané a Židé.
17A) Český stát a Svatá říše římská.

Moderní dějiny (19.-20. století):
1B) Evropa a Amerika v novodobých dějinách.
2B) Evropa a Afrika v novodobých dějinách.
3B) Evropa a Asie v novodobých dějinách
4B) Zrod občanské společnosti a vývoj moderního politického života
5B) Formování novodobých národů.
6B) Urbanizace a industrializace.
7B) Konflikty a války v moderní době.
8B) Liberalismus a konzervatismus a jejich proměny v novodobé historii.
9B) Fašismus a nacismus.
10B) Charakteristika komunismu: jeho vzestupy a pády.
11B) Sociální otázka a dělnické hnutí.
12B) Formování moderního státu a jeho podoby.
13B) Věda a technika v moderní době.
14B) Moderní evropská kultura.
15B) Znaky a symboly moderní civilizace

Bakalářská státní závěrečná zkouška - Výklad společenských jevů v historickém vývoji:

Otázky jsou koncipovány tak, aby student mohl prokázat svou schopnost vysvětlit problémy v širších souvislostech a popsat jejich historické kořeny. Zvolená koncepce zároveň umožňuje studentům uplatnit vlastní přístup a pohled na danou problematiku. V zásadě se nabízejí dva alternativní způsoby zodpovězení příslušné otázky. Jeden spočívá v pokusu o stručnou celkovou charakteristiku daného problému či jevu a jeho hlavních proměn a projevů v čase. Student se ovšem může pokusit osvětlit problém také tím, že ho demonstruje na jednom dílčím, konkrétním příkladu.
Student si vybírá jednu otázku. Je mu poskytnut přiměřený časový prostor (cca 15 minut) pro objasnění svého pohledu na zvolenou otázku a zkoušející do jeho výkladu nezasahují. Očekává se, že student jednooborového studia historie bude schopen uvést zásadní teoretická díla vztahující se k tématu a stručně zhodnotit historiografickou produkci. Druhá část zkoušky je vyhrazena pro dotazy ze strany zkoušejících. Doba zkoušky by neměla přesáhnout 30 minut.
Seznam tematických okruhů:

  1. Antické tradice ve středověku a novověku.
  2. Diferenciace křesťanů, její příčiny a důsledky.
  3. Kořeny "náboženských" válek 20.-21.století a jejich zdůvodnění.
  4. Podoba současných ozbrojených konfliktů ve srovnání s válkami minulosti.
  5. Význam a charakter vlastnictví půdy v minulosti a současnosti.
  6. Rozdíl mezi moderním městem a městem středověkým a antickým.
  7. Úloha a postavení vědy v současném světě jako důsledek předchozího vývoje.
  8. Dědictví kolonialismu a jeho vliv na současnost.
  9. Proměny postavení Židů v Evropě a na Předním východě.
  10. Vývoj postavení ženy ve společnosti.
  11. Termín Národ a proměny jeho obsahu.
  12. Formování moderních národů ve střední Evropě a vznik národních států.
  13. Pozitivní a negativní projevy procesu globalizace a její kořeny.
  14. Pojem "občanská společnost" a východiska jejích kritiků a nepřátel.
  15. Vývoj integračních procesů v Evropě ve vztahu k českému státu.
  16. Historické kořeny demokratické koncepce českého státu.
  17. Které jevy a období českých dějin vyzvedává a vyzvedávala česká politika a proč?
  18. Území českého státu a jeho proměny v minulosti.
  19. Historické proměny vztahů mezi Čechy a Němci.
  20. Struktura a charakter současných politických stran v ČR v kontextu vývoje od 19. století.
  21. Spojené státy americké jako dějinný činitel v 18.-21. století.
  22. Význam Ruska jako důležitého činitele v dějinách Evropy a Asie.

Bakalářská státní závěrečná zkouška z archivnictví

Forma státních závěrečných zkoušek bakalářského studia oboru archivnictví vychází z celkové koncepce přípravy absolventů tohoto studia a vize jejich praktického uplatnění. Jejím absolvováním by studenti měli prokázat nejen potřebné teoretické znalosti, ale i praktické dovednosti potřebné při práci s archivním materiálem. Proto má státní závěrečná zkouška následujících pět částí:

  1. Obhajobu a hodnocení bakalářské práce.
  2. Praktickou zkoušku ze zpracování a zpřístupnění archivního materiálu.
  3. Ústní zkoušku z archivnictví.
  4. Ústní zkoušku z dějin správy.
  5. Ústní zkoušku z paleografie a diplomatiky.

Seznam tematických okruhů ke stažení zde (DOC).

Zatímco bakalářská práce, její obhajoba a hodnocení (spočívající na dvou posuzovatelích, z nichž jeden je vedoucí práce a druhý ustanovený oponent) by měly prokázat studentovu schopnost odborné práce s větším množstvím archivního materiálu, účel praktické zkoušky je jiný. Zatímco v prvním případě je důležité dobře zhodnotit možnosti a meze zvoleného materiálu, vytvořit koncepci zpracování samotné práce a zvolit odpovídající metody, jde v případě praktické zkoušky o prokázání potřebných dovedností při práci s konkrétními prameny. Studentovi je předložena listina, úřední kniha či část spisového materiálu nevelkého rozsahu a jeho úkolem je vytvořit přepis dokumentu (nebo jeho určité části) a katalogový záznam, což v konkrétním případě může zahrnovat převod data, vytvoření regestu, popis pečeti či vazby, určení typu písma apod.
Ústní zkoušky jsou orientovány na zjištění posluchačových teoretických znalostí z výše uvedených předmětů na základě předem daných otázek. Kromě konkrétních poznatků je hodnocena i schopnost je uvést v určitém systému a vnitřních souvislostech či doložit na zvoleném příkladu.

Bakalářská státní závěrečná zkouška z archeologie

Závěrečná zkouška bude dvoustupňová skládající se z obhajoby bakalářské práce a zkoušky z archeologie:

1. Obhajoba bakalářské práce
Přednesení obhajoby bakalářské práce na veřejném zasedání (cca 10 minut, možnost použití počítačové prezentace apod.), adekvátní reakce na oponentský posudek a posudek vedoucího bakalářské práce.
Doporučovaná témata bakalářských prací (během studia bude upřesněno):

  • pravěké a středověké osídlení regionu
  • zpracování starších sbírkových fondů z muzeí nebo jiných archeologických institucí
  • nejnovější výsledky archeologických výzkumů
  • vybraná speciální témata z pravěku nebo středověku regionu
  • zvláště významné nebo zajímavé soliterní nálezy
  • evidence a dokumentace určitého okruhu archeologických památek
  • teoretické úvahy a studie

2. Zkouška z archeologie
Při zkoušce bude požadována orientace v přírodních podmínkách minulosti, v dějinách archeologického bádání, v odborné terminologii a chronologii, v možnostech interdisciplinární spolupráce (zejména odborných analýz archeologických pramenů), v muzejní archeologii a v archeologické památkové péči. Bude ověřeno získání znalostí ze všeobecného historického vývoje i z dějin prehistorie, protohistorie, středověku a novověku středomoravského regionu. Dále pak bude požadována znalost přípravy, vedení a dokumentace archeologického výzkumu, nálezového archeologického materiálu a interpretace objektů. Bude přihlédnuto i k prokázané dovednosti studenta dokumentovat a evidovat základní archeologické situace, ošetřit a konzervovat archeologické nálezy, používat základní i prospekční archeologické metody a postupy, které praktikoval na odborných praxí a seminářích během svého studia.

Soubor otázek - státnicových okruhů z archeologie ke stažení zde.

Magisterské státní závěrečné zkoušky

Magisterská státní závěrečná zkouška z historie

Magisterská státní závěrečná zkouška jednooborového studia se skládá:

  1. z obhajoby diplomové práce,
  2. ze zkoušky z tematických okruhů s názvem Historie (společné okruhy k magisterské zkoušce i pro dvouoborovou historii) s výrazným začleněním znalostí historiografie do studentova pojetí zvoleného zkušebního okruhu,
  3. ze zkoušky ze zvolené specializace, pro kterou se student rozhodl v průběhu svého magisterského studia. Specializace bude logicky souviset s tématem či časovým obdobím studentovy diplomové práce. Znalost této problematiky by měla být velmi zevrubná a hluboká včetně začlenění historiografie a pramenů. Student si může zvolit z následujících specializačních okruhů: dějiny antického starověku, dějiny středověku, dějiny raného novověku, dějiny 19. století, dějiny 20. století.

Magisterská státní závěrečná zkouška dvouoborového studia se skládá z: 1. obhajoby diplomové práce, pokud je psána z oboru historie, 2. zkoušky z tematických okruhů s názvem Historie (společné okruhy k magisterské zkoušce i pro jednooborovou historii).

Smyslem magisterské státní závěrečné zkoušky je prokázat, jak student dovede uplatnit vědomosti a dovednosti získané během studia. Cílem studia historie je připravit historika - odborníka, schopného plnit svůj úkol, tj. historika, který umí samostatně poznávat dějiny a umí vyložit dějiny druhým. K tomuto úkolu ho připravovaly proseminář, semináře, seminární práce a bakalářská a magisterská diplomová práce, stejně jako přednášky (jako vzor a pomoc), kolokvia a zkoušky. Poznávat dějiny neznamená jen znát fakta (i když se bez nich neobejdeme), ale umět je nalézat, tj. vědět, kde se najdou a jaké jsou prameny, jak najít literaturu, jak hodnotit prameny a literaturu (informace prameny podávané a nepodávané, otázky literaturou řešené a neřešené). Vyložit dějiny pak znamená vyložit výsledek vlastního subjektivního poznání. Vyložit je v souvislostech, které odpovídají na předpokládané otázky posluchačů (umět předpokládat). Výklad studenta u magisterské státní závěrečné zkoušky proto není jen výčtem dat, ale především výkladem problémů, opírajícím se o znalost přečtené literatury i další historiografické produkce.

Seznam tematických okruhů:
Otázky jsou koncipovány jako průřezové - od klasického (antického) období až po moderní dobu. Výklad nastíní problematiku a podá vysvětlení jednoho či dvou dílčích problémů. Proč jsou to problémy, nastíní student na základě literatury. Nejde jen o literaturu, kterou četl, ale o které i slyšel. Nestačí na začátku zkoušky uvést jen několik knižních titulů. Každý výklad tak musí obsahovat přehled dosavadních názorů na danou problematiku. Odpovědi by také měly zahrnovat pohled na dějiny v jejich celku - bez rozlišení "obecných" a "českých".

  1. Antické tradice v Evropě.
  2. Islám, Evropa a svět.
  3. Město a venkov.
  4. Skladba společnosti a sociální mobilita.
  5. Geografické horizonty a jejich proměna v čase.
  6. Pohanství a jeho podoby.
  7. Náboženství a církev.
  8. Stát a církev.
  9. Hereze a reformace.
  10. Proměny útvarů moci, institucí.
  11. Itálie a Zaalpí v proměnách času.
  12. Ekonomika a sociální struktura společnosti.
  13. Stát a jeho proměny.
  14. Koncepce dějin v historiografii.
  15. Starší dějiny v moderním umění.
  16. Křesťané a Židé.
  17. Od Athénské akademie k univerzitám a učeným společnostem.
  18. Věda a technika.
  19. Válečné konflikty a jejich podoby.
  20. Starý a Nový svět v moderní době.
  21. Despocie versus demokracie.
  22. Revoluce v různých podobách.
  23. Poddaný a občan.
  24. Sdružování a jeho formy jako způsob prosazování společných zájmů.
  25. Národní a nadnárodní - hledání cesty.
  26. Obraz dějin v moderním dějepisectví.
  27. Etnická struktura Evropy, kořeny a konflikty.
  28. Kolonialismus v dějinách, jeho příčiny a důsledky.
  29. Umělec a jeho role v dějinách.
  30. Historiografie a politika.
Zkušební komise u státní magisterské zkoušky je tříčlenná, zkouší se komisionálně. Komise má možnost si přizvat k hodnocení další členy, kteří však mají pouze poradní hlas. Zkouška má v zásadě formu předneseného pojednání. Pojednání je doplněno diskusí se členy komise, případně s pozvaným odborníkem. Hodnocení zkoušky komisí zohlední výstavbu předneseného pojednání, pohotovost odpovědí na otázky v diskusi, schopnost analyzovat otázky v celkových dějinných souvislostech se zvláštním přihlédnutím k českým dějinám a odborné literatuře, schopnost uplatnit znalosti z prostudované literatury a pramenů, schopnost využít znalosti získané v druhém a dalším studijním oboru, schopnost uplatnit vlastní výzkumnou práci. Zkouška může být doplněna - v případě, že se komise neshodne v hodnocení - o další otázky. Závěrečné hodnocení magisterské zkoušky se tvoří na podkladě písemné diplomové práce ohodnocené konečnou známkou (po proběhlé obhajobě a známkách navržených vedoucím a jedním oponentem) a ústních zkoušek rovněž ohodnocených známkou.

poslední aktualizace: 15.11.2013
patickapatickapatickapatickapatickapatickapaticka
bottom
© 2007-2014 Katedra historie FF UP | mapa webu | kontakty | realizace NoveStranky.cz