top
spacer

Sylabus

Výběrová přednáška z archeologie 9: Archeologie modernity

Vyučující:
Typ semináře:B; III. ročník, II.
Semestr (Rok):ZS
AKTUÁLNĚ

Zahájení: 8.12.2016

Pouze ve vybraném termínu – bloku 8. – 10. 12.2016

Čtvrtek/pátek/sobota (ČT 15,00 – 18,15 hod v SP2 – 3.13; PA 8,45-12,00; 13,15 – 16,30 v SP1 – 3.09; SO 8,45 – 12,00 hod v SP1 – 3.09 )

PhDr. M. Bureš, PhD., ArcheoPro Praha; Mgr. Michal Rak, Ph.D., Československá obec legionářská; Mgr. Lukáš Funk, Ph.D., Národní muzeum v Praze  

PROGRAM SEMINÁŘE / PŘEDNÁŠKY

Výběrová přednáška bude rozdělena do 6 základních tematických bloků:

1. Archeologie současnosti: pojmy, přístupy a teoretická východiska

Účelem úvodní přednášky je vysvětlit předmět tohoto nového podoboru, terminologické možnosti a teoretická východiska vedoucí k jeho konstituování.  Diskutovány budou základní kategorie jako je pustnutí, zánik a regenerace; společenská paměť a zapomnění a existencionální rozměr archeologie současnosti. Pro vysvětlení smyslu bádání bude archeologie současnosti představena jako kritická cesta k pochopení archeologických formačních procesů, jako archeologie nás i jako způsob demontáže celospolečensky sdílených interpretací kryptohistorických  dějů.

2. Archeologie současnosti: postavení a témata.

Druhá přednáška se bude věnovat vymezení archeologie současnosti vůči příbuzným vesměs společenskovědním oborům jako je orální historie, sociologie, psychologie, etnoarcheologie, behaviorální archeologie, etnografie a historická geografie nebo antropologie; vztahu archeologie současnosti k industriální archeologii, zejména z pohledu industrializace a následné deindustrializace. Dále budou v této přednášce představeny minoritní proudy, zatímco majoritním tématům, která jsou aktuální zejména pro českou archeologii současnosti, se budou věnovat následující samostatné přednášky (bloky).  K  tématům, která ze středoevropského hlediska leží na hranici archeologie nebo již těsně za ní, patří pravděpodobně archeologie moderní domácnosti, rodiny, veřejného prostoru a bezdomovectví; archeologie konzumního způsobu života, módy a designu, včetně známější archeologie odpadků – garbology. Z méně rozvinutých proudů archeologie současnosti, které však mají v našem prostoru značný potenciál rozvoje, bude diskutována archeologie politického útlaku (koncentrační a pracovní tábory) nebo archeologie osvojeného prostoru (zaniklé komunikační sítě mezi sídly a sakrálními místy, zrušené železniční tratě, nedostavěné dálnice apod.). 

3. Archeologie druhé světové války

V tomto bloku bude věnována pozornost několika okruhům, které jsou z období 2. světové války dnes zkoumány nejčastěji. V první řadě to bude „jiná“ letecká archeologie – výzkumy zřícených letounů a jiných pozůstatků vzdušných bitev. Dále bude představen výzkum fortifikací se zřetelem na potenciál archeologického výzkumu předválečného čs. opevnění státní hranice. Posledním důležitým tématem tohoto bloku bude výzkum obětí válek, jako příklad tématu s rozsáhlou mezioborovou spoluprací. Kromě výzkumů pochodů smrti v západních Čechách budou představeny současné aktivity v zahraničí, zejména ve Španělsku a Polsku. Součástí výkladu budou i dějiny bádání, protože zájem profesionálu o zmíněná témata se projevil až s rozsáhlými aktivitami amatérských badatelů.

4. Archeologie studené války

Pojetí tohoto stěžejního tématu archeologie současnosti se liší v jednotlivých zemích nejen přístupem, ale především hmotnými pozůstatky studené války, které jsou v různých zemích k dispozici. Vedle vojenských základen, raketových sil apod. je nepochybně velkým tématem světové archeologie studené války tzv. železná opona. Někdejší Československo stálo na fyzické hranici nepřátelských bloků, z čehož vyplývá značný potenciál pro archeologické zkoumání problematiky. Vedle globálních prvků tématu a Berlínské zdi jako jejich vlajkové lodi se přednášky tohoto bloku zaměří právě na archeologický obraz železné opony na někdejší československé hranici a její vliv na podobu krajiny. Železnou oponu totiž nepředstavovaly jen „dráty“, ale soustava mnoha staveb a zařízení, včetně nově budovaných opevnění. 

5. Retrospektivní paměť krajiny českého pohraničí.

 České pohraničí nebylo v soudobých dějinách postiženo jen výstavbou železné opony, ale ještě před tím bylo z velké části českého pohraničí vysídleno etnicky německé obyvatelstvo a byl zahájen proces dosídlování. Vysídlení etnických Němců, pokusy  o znovuosídlení, zřízení železné opony a kolektivizace, znamenalo ve svém důsledku zánik velkého množství lidských sídel a v řadě případů velkoplošnou transformaci krajiny. Archeologie poskytuje mnohovrstevnatý obraz tohoto kontroverzního několikanásobného dějinného zvratu, obraz, který vzhledem k politickému pozadí období nesvobody není komplementární k výsledkům historiografického bádání, ale značně se od nich odlišuje. Tento obraz s přihlédnutím k obrovské pramenné základně, kterou pro zkoumání tohoto tématu naše země nabízí, i k aktuálnosti tématu, vytváří z retrospektivní paměti krajiny pohraničí českých zemí velké téma domácí archeologie současnosti. Tématu je v bloku věnováno více přednášek, během níž bude problematika zevrubně představena mj. na případových studiích z oblasti Novohradských hor a Tachovska.      

 6. Archeologie rozkládajících se lidských těl

Závěrečný blok je určen jen otrlým posluchačům, a proto mu bude věnována pouze jedna přednáška. Jakkoliv téma nepatří k atraktivním z hlediska teorie natož praxe, je neoddiskutovatelnou skutečností, že v této oblasti se archeologie současnosti dostává do výlučné společnosti společensky přímo prospěšných oborů jako je medicína nebo ochrana zákona. Výzkumy důsledků genocid – masových hrobů – se dokonce stávají prostředkem ke smíření a usmíření.  Zatímco výzkumy novodobých hřbitovů poskytují cenné informace pro antropology minulých populací ke studiu různých onemocnění, důsledků zranění a podobně, pro archeologii genocid a forenzní archeologii je tělo jako důkaz.
POŽADAVKY K ZÁPOČTU / KOLOKVIU / ZKOUŠCE
Dobrá orientace v odpřednášené problematice. Písemný test.
LITERATURA

Povinná literatura:

Buchli, V. – Lucas, G. 2006: Archaeologies of the contemporary past. Abingdon: Routledge.

Bureš, M. 2013: Zaniklá kulturní krajina Novohradských hor. In:  Chvojka, O. (ed.): Archeologické prospekce a nedestruktivní archeologie v Jihočeském kraji, kraji Vysočina, Jihomoravském kraji a v Dolním Rakousku, Archeologické výzkumy v jižních Čechách, supplementum 9, 27-42. České Budějovice: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích

Bureš, M. 2013: Odraz Železné opony v datech leteckého laserového skenování na příkladu Novohradských hor, In: Gojda, M. – John, J. a kol.: Archeologie a letecké skenování krajiny, Plzeň: Katedra archeologie ZČU v Plzni.

Bureš, M. 2015: Vesnice zaniklé po roce 1945 a kulturní Krajina Novohradských hor, Plzeň: ZČU v Plzni.

Bureš, M. – Pařez, J. 2006a: Plavení dřeva, In: Dudák, V. (ed.): Novohradské hory a novohradské podhůří, Praha: Baset,  679-686.

Fatková, G. (ed.) 2014: Tachovsko: krajina v paměti / paměť v krajině, Plzeň: ZČU v Plzni.

Funk, L. - Hložek, J. - Marková, S. - Menšík, P. - Nenutil, J. - Netolický, P. - Rak. M. 2011: Historický a archeologický výzkum městského hřbitova ve Stříbře. Kuděj 12/2, 31-50.

Funk, L. – Váňa, M. 2012: Archeologický průzkum pusté chaty v Krkonoších, Antropowebzin 3/2012, 233 – 240.

Mikšíček, P. – Spurný, M. – Matějka, O. – Spurná, S. 2006: Zmizelé Sudety. Domažlice: Nakladatelství Českého lesa pro Antikomplex o.s.

Rak, M. 2014: Archeologie konfliktů 20. století. Aeroarcheologie. Historie – témata – metody – příklady, Plzeň: ZČU v Plzni.

Spurný, M. (ed.) 2006: Proměny sudetské krajiny. Domažlice: Nakladatelství Českého lesa pro Antikomplex o.s.

 

 

 

 

 

Doporučená literatura:

Cameron, C. M. – Tomka, S. A. (eds.) 1993: The Abandonment of Settlements and Regions. Ethnoarchaeological and Archaeological Approaches, Cambridge: University Press.

Dubánek, M. – Lakosil, J. – Minařík, P. 2008: Utajená obrana železné opony. Československé opevnění 1945 – 1964. Praha: Mladá fronta.

Fröhlich, J. 1996: K lokalizaci skláren v Novohradských horách, Jihočeský sborník historický, 1996/LXV, 3 – 8.

Funk, L. 2010: Návrh metodiky nedestruktivního výzkumu vesnic zaniklých po roce 1945. Acta Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni, roč. 2010/4, 267-279.

 

Funk, L. - Váňa, M. 2012: Datování objektů zaniklých po roce 1945 pomocí dendrochronologie živých stromů. Archaeologia historica 37/2, 799-807.

 

Gonzales – Ruibal, A. 2008: Time to destroy. An archeology of supermodernity. Current Anthropology 49/2, 247 – 279.

Haišman, T. – Heroldová, I. – Matějová, V. 1983: Stabilizace, společenská a kulturní integrace obyvatelstva pohraničních obcí v jižních Čechách a na severní Moravě (Benešov nad Černou. O. Český Krumlov, Branná, O. Šumperk), Český lid 70, č. 1, 11 – 34.

Harrison, R. – Schofield, J. 2010: After Modernity: Archaeological Approaches to the Contemporary Past. Oxford: Oxford University Press.

Holtorf, C. – Piccini, A. (eds.) 2011: Contemporary Archaeologies: Excavating Now. Frankfurt am  Main: Peter Lang

Holtorf, C. – Williams, H. 2006: Landscapes and memories, In: The Cambridge companion to historical archaeology. Cambridge: Cambridge University Press, 235 – 254.

Jílek, T. – Jílková, A. a kol. 2006: Železná opona. Československá státní hranice od Jáchymova po Bratislavu 1948-1989. Praha: Baset.

Klausmeier, A. – Schmidt, L. 2004: Wall remnants – wall traces. Berlin: Westkreuz – Verlag.

Kučera, Zd. 2007: Zanikání sídel v pohraničí Čech po roce 1945 – základní analýza. Historická geografie 34, 313-345.

Malina, J. 1980: Archeologie včera a dnes aneb Mají archeologové šedé hmoty více za nehty než za ušima? České Budějovice: Jihočeské muzeum.

Matoušek, V. 2006: Třebel. Obraz krajiny s bitvou. Praha: Academia.

Matoušek, V. 2010: Čechy krásné, Čechy mé. Proměny krajiny Čech v době industriální. Praha: Krigl. 

Myška, M. 1981: Zaniklá jihočeská huť Gabriela 1770-1870 (Příspěvek k dějinám jihočeského železářství), Jihočeský sborník historický 50/4, 261-269.

Rak, M. 2011: Možnosti archeologického poznání novodobých polních fortifikací na příkladu lokality z 30. let 20. století. Archaeologia historica 36/1, 279-288.

 

Rak, M. – Funk, L. – Váňa, M. 2012: Vesnice v zajetí železné opony. Možnosti archeologického poznání studené války. Antropowebzin 3/2012, 241 – 252.

Rak, M. - Starková, L. - Funk, L. 2014: Relikty "studené války" jako součást kulturní historie. In: Veřejná archeologie 5. Příspěvky z konference Archeologie a veřejnost 7/2013, s. 42-61.

Schiffer, M.B. 1996: Formation Processes of the Archaeological Record. Salt Lake City: University of Utah Press.

Schofield, J. 2005: Combat Archaeology. London: Duckworth.

Schofield, J. 2011: Aftermath. Readings in the archeology of recent conflict. New York: Springer.

Schofield, J. – Johnson, W.G. – Beck, C.M. (eds.) 2001: Matériel Culture. The archeology of twentieth century conflict. Abingdon: Routledge.

Schofield, J. – Cocroft, W. (eds.) 2007: A Fearsome Heritage. Walnut Creek: Left Coast Press. 

Scholl–Schneider, S. –  Schneider, M. – Spurný, M. (eds.) 2010: Sudetské příběhy – Sudetengeschichten. Praha: o.s. Antikomplex a Lehrstuhl für Bayerische und Schwäbische Landesgeschichte, Univesität Augspurg.

Stehlík, M.  2001: Staré Město pod Landštejnem 1945 – 1960. Příběh jihočeského pohraničí. Jihočeský sborník historický 69-70, 109-123.

Vaněk, M. – Mücke, P. – Pelikánová, H. 2007: Naslouchat hlasům paměti. Teoretické a praktické aspekty orální historie. Praha.

Vařeka, P. (ed.) 2013: Archeologie 19. a 20. století. Přístupy – metody – témata, Plzeň: ZČU v Plzni.

Poslední aktualizace sylabu:18.9.2016 - 17:06

<< zpět na seznam sylabů

patickapatickapatickapatickapatickapatickapaticka
bottom
© 2007-2014 Katedra historie FF UP | mapa webu | kontakty | realizace NoveStranky.cz