top
spacer

Sylabus

Marxistická historiografie

Vyučující: k tomuto sylabu není přiřazen žádný vyučující
Typ semináře:Výběrový seminář
Semestr (Rok):ZS 2007
AKTUÁLNĚ
Seminář "Marxistická historiografie" bude zahájen 9. 10. v 11,30.
ANOTACE
Seminář se zaměřuje na problematiku marxistických vlivů v historiografii a historické kultuře 20. století se zvláštním důrazem na české a středoevropské prostředí. Výuka bude probíhat formou diskuzí nad klíčovými historickými texty, které však budou interpretovány v širším společenském kontextu. Pozornost tak bude věnována rovněž osobnostem jednotlivých historiků, vývoji institucí (vzdělávací systém, vědecké ústavy, muzea, archivy, knihovny, nakladatelství, redakční rady odborných periodik, konference, masová média) a mechanismů, jejichž prostřednictvím je historické pozná(vá)ní ve společnosti etablováno a prakticky uskutečňováno.
PROGRAM SEMINÁŘE / PŘEDNÁŠKY
Úvodní hodina (9.10.)

Marxismus a jeho ideové dědictví (16.10.)

Marxistická historiografie v Československu – témata, projekty, osobnosti (30.10.)
četba: Karel Kosík: Dialektika konkrétního (Praha 1966).

Historická věda a její institucionální zakotvení (13.11.)
Historik jako osobnost, jeho řemeslo a každodennost (27.11.)
Média, samizdat (11.12.)
Workshop, uzavření semináře (prosinec)
POŽADAVKY K ZÁPOČTU / KOLOKVIU / ZKOUŠCE
Zápočet:
Četba připravených textů a doporučené literatury, aktivní účast v semináři.

Kolokvium:
Příprava referátu a aktivní účast na workshopu.
LITERATURA
1. Základní literatura k dějinám a teorii moderního dějepisectví

Joyce Applebyová – Lynn Huntová – Margaret Jacobová: Jak říkat pravdu o dějinách (Brno 2002).
Zdeněk Beneš: Historický text a historická kultura (Praha 1995).
Peter Burke (ed.): New Perspectives on Historical Writing (Cambridge 1991).
Peter Burke: Francouzská revoluce v dějepisectví. Škola Annales (1929 – 1989) (Praha 2004).
Johann Eibach – Georg Lottes (Hg.): Kompass der Geschichtswissenschaft (Göttingen 2002).
Thomas E. Fischer: Geschichte der Geschichtskultur (Köln 2000).
Michel Foucault: Diskurs, autor, genealogie (Praha 1993).
Marcel Gauchet: Dějinný úděl (Brno 2006).
Andrzej F. Grabski: Zarys historii historiografii polskiej (Poznań 2000).
Carlo Ginzburg: Clues, Myths, and the Historicla Method (Baltimore 1989).
„Historikenstreit“. Die Dokumentation der Kontroverse um die Einzigartigkeit der nationalsozialistischen Judenvernichtung (München 1987).
Georg Iggers: Dějepisectví ve 20. století. Od vědecké objektivity k postmoderní výzvě (Praha 2002).
František Kutnar – Jaroslav Marek: Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví (Praha 1997).
Keith Jenkins (ed.): The Postmodern History Reader (London – New York)
Jaroslav Marek: O historismu a dějepisectví (Praha 1992).
Karl R. Popper: Bída historicismu (Praha 1994).
Milan Řepa: Poetika českého dějepisectví (Brno 2006).
Petr Szczepanik (ed.): Nová filmová historie (Praha 2004).
Dušan Třeštík: Češi a dějiny v postmoderním očistci (Praha 2005).
Dušan Třeštík: Mysliti dějiny (Praha – Litomyšl 1999).
Zdeněk Vašíček: Archeologie, historie, minulost (Praha 2006).
Hayden White: Metahistory. The Historical Imagination in Nineteenth-Century Europe (Baltimore – London 1973).
Gabriele Lingelbach: Klio macht Karriere: Die Institutionalisierung der Geschichtswissenschaft in Frankreich und den USA in der zweiten Hälfte des 19. Jahrhunderts (Göttingen 2003).


2. Marxismus a marxistické dějepisectví obecně
Christiane Brenner – Petr Heumos (Hg.): Sozialgeschichtliche Kommunismusforschung: Tschechoslowakei, Polen, Ungarn und DDR, 1945 – 1968 (München 2005).
Raymond Aron: Opium intelektuálů (Praha 2001).
Didier Eribon: Michel Foucault (1926-1984) (Praha 2002).
Francois Furet: Minulosť jednej ilúzie. Esej o ideji komunizmu v 20. storočí (Bratislava 2000).
Carlo Ginzburg: Der Richter und der Historiker. Überlegungen zum Fall Sorfi (Berlin 1991).
Maciej Górny: Miedzi Marksem a Palackým. Historiografia w komunistycznej Czechoslowacji (Warsawa 2001).
Josef Hanzal: Cesty české historiografie 1945-1989 (Praha 1999).
Miloš Havelka: Dějiny a smysl (Praha 2001).
Peter Heumos: „Geschichtswissenschaft und Politik in der Tschechoslowakei. Entwicklungstrends der zeitgeschichtlichen Forschungen nach 1945“, Jahrbücher für Geschichte Osteuropas 1978, (1982), č. 28, 30.
„Historiography of the Countries of Eastern Europe“, American Historical Review 97 (1992).
Eric Hobsbawm: On History (London 1998), zejm. kap. „What Do Historians Owe to Karl Marx“, „Marx and History“.
Georg G. Iggers - Konrad H. Jarausch – Matthias Middell – Martin Sabrow (Hg.): Die DDR-Geschichtswissenschaft als Forschungsproblem (München 1998).
Georg G. Iggers: „Marxismus und Geschichtswissenschaft heute“, in: Sitzungsberichte der Liebniz-Sozietät 8 (1995), č. 8/9, s. 5-16.
Bohumil Jiroušek:…
Pavel Kolář: „Die nationalgeschichtlichen Master narratives in der tschechischen Geschichtsschreibung der zweiten Hälfte des 20. Jahrhunderts“, in: Christianne Brenner – K Erik Franzen – Peter Haslinger – Robert Luft (Hgg.), Geschichtsschreibung zu den böhmischen Ländern im 20. Jahrhundert (München 2006).
Jiří Knapík: V zajetí moci. Kulturní politika, její systém a aktéři (1948-1956) (Praha 2006).
Alfred Lüdtke (Hg.): Was bleibt von marxistischen Perspektiven in der Geschichtsschreibung (Göttingen 1997).
Martin Malia: Sovětská tragédie (Praha xxxx).
Jaroslav Marek – František Šmahel: „Škola Annales v zrcadle českého dějepisectví“, Český časopis historický 97 (1999), s. 1–18.
Richard Marsina: „Slovenská historiografia 1945-1989“, Historický časopis 39 (1991), s. 371–177.
Francoise Mayer: Les tschéques et leur communisme. Mémoire et identité politiques (Paris 2004).
Jerzy Maternicki (red.): Metodologiczne problemy syntezy historii historiografii polskiej (Rzeszów 1998).
Heike Christina Mätzing: Geschichte im Zeichen des historischen Materialismus. Untersuchungen zu Geschichtsuntericht in der DDR (Hannover 1999).
Martin Nodl: „Možné přístupy ke studiu dějin české historické vědy v letech 1945 – 2000“, Soudobé dějiny 8 (2001), s. 9–22.
Serban Papacostea: „Captive Clio: Roman Historiography under Communist Rule“, European History Quarterly 26 (1996), s. 181 – 208.
Josef Petráň: „Proměny české historiografie 1945 – 1989. II“, in: VII. sjezd českých historiků (Praha 1994).
Martin Sabrow (Hg.): Geschichte als Herrschaftsdiskurs. Der Umgang mit der Vergangenheit in der DDR (Köln – Weimar – Wien 2000).
Martin Sabrow: „Historiografie NDR jako badatelský problém“, Soudobé dějiny 7 (2000), s. 9–36.
Eva Schmidt-Hartmann: „Forty Years of Historiography under Socialism in Czechoslovakia. Continuity and Change in Patterns of Thought, Bohemia Zeitschrift (1988), s. 300–324.
Rafał Stobiecki: Historia pod nadzorem. Spory o nowy model historii w Polsce (II połowa czterdziestych – pocątek lat pięćdziesiątych) (Łódź 1993).
Josef Válka: „´Nové dějepisectví´ a české dějiny“, Časopis Matice moravské 117 (1998), s. 465–475.
Zdeněk Vašíček: „Dějiny nového typu“, in: týž, Přijetí podmínek (Praha 1996), s. 141–152.

Paměti, deníky, interview

Václav Černý: Paměti, I–III, xxxx
Aron Jakovlevič Gurevič: Historikova historie (Praha 2007).
Eric Hobsbawm: Interesting Times. A Twentieth-Century Life (London 2005).
Vilma a Georg Iggersovi: Dva pohledy na dějiny. Svědectví o životě v neklidných dobách (Praha 2006).
Zdeněk Kalista: Po proudu života, I–II (Brno 1996–1997).
František Kavka: Ohlédnutí za padesáti lety ve službě českého dějepisectví (Praha 2002).
Igor Lisový: Dialogy s profesorem Pavlem Olivou (Praha 2003).
Josef Macůrek: Úvahy o mé vědecké činnosti a vědeckých pracích (Brno 1998).
Jaroslav Mezník: Můj život za vlády komunistů (1948–1989) (Brno 2005).
Otakar Odložilík: Deniky z let 1924–1948. II (1939-1948) (Praha 2003).
Pavel Paleček: Exil a politika. Historici o nejnovějších dějinách a o sobě (Praha 2004).
Jaroslav Pánek: „Pět let benešovským archivářem“, Sborník vlastivědných prací z Podblanicka 39 (1999), s. 171–209.
Josef Polišenský: Historik v měnícím se světě (Praha 2001).
Zdeněk Smetánka: Hledání zmizelého věku (Praha 1987).
Alice Teichova – Mikuláš Teich: Zwischen der kleinen und der grossen Welt. Ein gemeinsames Leben im 20. Jahrhundert (Wien – Köln – Weimar 2005).
Růžena Vacková: Vězeňské přednášky (Praha 1999).


Jan Dobeš – Jan Urban: „Učitel několika generací archivářů (Ivan Hlaváček)“, Dějiny a současnost 23 (2001), č. 3, s. 49–53.
Zdeněk Hojda – Jan Urban: „O dějepisectví a lidech okolo něj. Tucet otázek pro Josefa Janáčka“, Dějiny a současnost 15 (1993), č. 1, s. 38–39.
Zdeněk Hojda – Jan Urban: „Pokulhávat v závěsu mě nebavilo (F. Šmahel)“, Dějiny a současnost 17 (1995), č. 1, s. 45–47.
Milan Svoboda: „Zajímali mě lidé, kteří neměli vždy na růžích ustláno (Rudolf Anděl)“, Dějiny a současnost 21 (1999), č. 3, s. 37–39.
Vladimír Urbánek: „O baroku, marxismu, historicích a filosofech. Rozhovor s profesorem Stanislavem Sousedíkem“, Dějiny a současnost 24 (2002), č. 2, s. 28–31.


Biografie, festšrifty
Jaroslava Hoffmannová – Jana Pražáková (edd.): Biografický slovník archivářů českých zemí (Praha 2000).
Jaroslav Pánek – Petr Vorel (edd.): Lexikon současných českých historiků (Praha 1999).

x x x

Zdeněk Beneš – Bohumil Jiroušek – Antonín Kostlán (edd.): František Graus – člověk a historik (Praha 2002).
Jaroslav Bouček: 27. 6. 1950. Poprava Záviše Kalandry. Česká kulturní avantgarda a KSČ (Praha 2006).
Jaroslav Bouček: Jan Slavík. Příběh zakázaného historika (Praha 2002).
Petr Brátka – Petr Čornej – Miloš Drda – Květa Kořalková – Rudolf Tecl (edd.): Český historik Jiří Kořalka (Tábor 1991).
Bohumil Jiroušek: Josef Macek. Mezi historiografií a politikou (Praha 2004).
Marie Koldinská: „Mezi střízlivostí a dramatičností. k literárním, psychologickým a filozofickým rovinám tvorby Josefa Janáčka“, Kuděj 5 (2003), č. 2, s. 83-101.
Jiří Křesťan: „Intelektuálové bez rozumu? Učenec Zdeněk Nejdelý a fascinující půvab komunismu“, in: Bolševismus, komunismus a radikální socialismus v Československu 5 (2005), s. 15–41.
Jiří Křesťan: Pojetí české otázky v díle Zdeňka Nejedlého (Praha 1996).
Jiří Křesťan: „´Poslední husita´ odchází. Zdeněk Nejedlý v osidlech kulturní politiky KSČ po roce 1945“, Soudobé dějiny 12 (2005), s. 9–44.
Jiří Lach: „Historik Josef Borovička a československá společnost po roce 1945“, AUPO – Politologica 3 (2004), s. 213–246.
Jiří Lach: „Životní osudy Josefa Borovičky (1885 – 1971)“, Moderní dějiny 12 (2004), s. 213–246.
Ivo Navrátil (ed.): Podíl Františka Kutnara a agrárního dějepisectví na formování obrazu české minulosti (Semily 1998).
Ivo Navrátil (ed.): Zdeněk Kalista a kulturní historie (Semily 2000).
Jaroslav Pánek: Jiří Tywoniak (1919-1995). Život a dílo českého historika, archiváře a organizátora vlastivědné práce (Benešov 1998).
Jaroslav Pánek: „Mezi dějinami historiografie a autorskou sebeprezentací. Josef Janáček v pojetí Marie Koldinské“, Český časopis historický 102 (2004), s. 122–127.
Marie Ryantová: „Písemná pozůstalost Josefa Kočího v Archívu Národního muzea“, Časopis Národního muzea – řada historická 159 (1990), s. 96–105.
Josef Šaur: „A. V. Florovskij (1884 – 1968)“, Slovanský přehled 91 (2005), s. 131–146.
Veronika Vyčichlová: „Možnosti využití strukturálního přístupu k historickému faktu v díle Františka Kutnara“, Časopis Národního muzea – řada historická 172 (2003), s. 51–77.
Veronika Vyčichlová: „Inspirační zdroje Kutnarovy funkčně strukturální analýzy“, Východočeské listy historické 21-22 (2004), s. 127–137.
Stanley Winters: „Otakar Odložilík – historik, který odešel do země zaslíbené“, Český časopis historický 101 (2003), s. 306–331.

x x x

Vladimír Beránek (edd.): Pax bello potior. Sborník věnovaný doc. PhDr. Rudolfu Andělovi, CSc. (Liberec 2004).
Zdeněk Bezecný – Jiří Kubeš – Milena Lenderová (edd.): Proměny elit v moderní době. Sborník k narozeninám docenta Roberta Saka (České Budějovice 2003).
Tomáš Borovský – Libor Jan – Martin Wihoda (edd.): Ad vitam et honorem. Profesoru Jaroslavu Meníkovi přátelé a žáci k pětasedmdesátým narozeninám (Brno 2003).
Bronislav Chocholáč – Jiří Malíř (edd.): Pocta Janu Janákovi (Brno 2002).
Jan Klápště – Eva Plešková – Josef Žemlička (edd.): Dějiny ve věku nejistot. Sborník k příležitosti 70. narozenin Dušana Třeštíka (Praha 2003).
Marie Koldinská – Alice Velková (edd.): Historik zapomenutých dějin. Sborník příspěvků věnovaných prof dr. Eduardu Maurovi (Praha 2003).
Jiří Malíř – Pavel Marek (edd.): Andros probabilis. Sborník prací přátel a spolupracovníků historika prof. PhDr. Miloše Trapla, CSc., k jeho 70. narozeninám (Brno – Olomouc 2005).
Mistr diaogu Milan Machovec (Praha 2005).
Martin Nodl – Petr Sommer – Eva Doležalová (edd.): Verba in imaginibus. Františku Šmahelovi k 70. narozeninám (Praha 2004).
Jaroslav Pánek (ed.): Husitství, reformace, renesance. Sborník k 60. narozeninám F. Šmahela, I-III, (Praha 1994).
Jaroslav Pánek (ed.): Vlast a rodný kraj v díle historika. Sborník prací žáků a přátel věnovaný profesoru Josefu Petráňovi (Praha 2004).
Jan Pelikán (ed.): K poctě profesora Miroslava Hrocha (Praha 1998).
Miloslav Polívka – Michal Svatoš (edd.): Historia docet. Sborník k poctě šedesátých narozenin prof. PhDr. Ivana Hlaváčka, CSc. (Praha 1992).
Miloslav Polívka – František Šmahel (edd.): In memoriam Josefa Macka (Praha 1991).
Vilém Prečan (ed.): Překračování hranic aneb zprostředkovatel Bedřich Loewenstein (Praha 1999).
František Stellner – Martin Kovář (edd.): Staletí objevů, diplomacie a válek. Sborník k 60. narozeninám profesora Aleše Skřivana (Praha 2005).
Michal Svatoš (ed.): Magister noster. Sborník statí věnovaných in memoriam prof. PhDr. Janu Havránkovi, CSc. (Praha 2005).
Jiří Štaif (ed.): Pocta profesoru Zdeňku Kárníkovi. Sborník příspěvků k jubilantovým sedmdesátinám (Praha 2003).
Irena Šnebergová – Václav Tomek – Josef Zumr (edd.): Rozjímání vpřed i vzad. Karlu Kosíkovi k pětasedmdesátinám (Praha 2001).
Václav Husa (= Velké osobnosti filzofické fakulty Univerzity Karlovy 4) (Praha 1989).
Vladimír Wolf et Opera Corcontica. Sborník příspěvků k šedesátinám Prof. PhDr. Vladimíra Wolfa (Hradec Králové 2002).
Studie z obecných dějin. Sborník k sedmdesátým narozeninám prof dr. Josefa Charváta, xxxx


Instituce, média:

Michal Bauer: Ideologie a paměť. Literatura a instituce na přelomu 40. a 50. let 20. století (Jinočany 2003).
Pierre Bourdieu: Homo academicus (Frankfurt am Main 1988).
Jiří Pokorný – Jan Novotný (edd.): Česká akademie věd a umění 1891 – 1991 (Praha 1993).
Petr Čornej: „Deset let plzeňských sympozií“, Český časopis historický 89 (1991), s. 150–156.
Petr Fidelius: Řeč komunistické moci (Praha 1998).
Pavla Horská: „Vznik 6. sekce École Pratique des Hautes Études, Fernand Braudel a jeho východoevropská vědecká politika“, Český časopis historický 100 (2002), s. 841–867.
Karel Hrubý: „První desetiletí Československého časopisu historického (1953 – 1962)“, Český časopis historický 97 (1999), s. 780–802.
Bohumil Jiroušek (ed.): Česká a českolovenská účast na mezinárodních kongresech historických věd (České Budějovice 2006).
Petr Kopal (ed.): Film a dějiny (Praha 2005).
Antonín Kostlán (ed.): Druhý sjezd československých historiků a jeho místo ve vývoji českého dějepisectví v letech 1935 – 1948 (Praha 1993).
Joanna Królak: Hus na tribunie. Tradicje w czeskiej powieści historicznej okresu realizmu socjalisycznego (Warszawa 2004).
Stefan K. Kuczyński (red.): Instytut Historii Polskiej Akademii Nauk 1953 – 1993 (Warszawa 1993).
Robert Luft: „´Alß die Wachsamkeit des Regimes nachließ´. Zur Beschäftigung mit der Vergangenheit des eigenen Faches in der tschechischen Geschichtswissenschaft nach 1989, Bohemia Zeitschrift 35 (1994), č. 1, s. xxxx.
Robert Luft (Hg.): „Nischen“ für die tschechische Geschichtsschreibung in der kommunistischen Ära, Bohemia Zeitschrift 33 (1992), s. 111–143, 354–370.
Martin Nodl – Pavla Horská (edd.): Francouzská inspirace pro společenské vědy v českých zemích (Praha 2003).
Jiří Pešek (ed.): VIII. sjezd českých historiků (Praha 2000).
Josef Petráň (red.): Dějiny Univerzity Karlovy, IV (Praha 1998).
Josef Petráň: „Ženy na pražské filosofické fakultě“, Acta Universitatis Carolinae – Philosophica et historica 2 (1983), s. 137–161.
Václav Podaný – Michal Šulc: „Habilitace a docentura Františka Kutnara“, DaS 18 (1996, č. 1), s. 38–40.
Zbigniew Romek (ed.): Cenzura w PLR – relacje historików (Warszawa 2000).
Pavel Urbášek – Jiří Pulec a kol.: Kapitoly z dějin univerzitního školství na Moravě v letech 1945 – 1990 (Olomouc 2003).
Zdeněk Vybíral – Doubravka Olšáková (edd.): Husitský Tábor a jeho postavení v české historiografii v 70. a 80. letech 20. století (=Husitský Tábor – Supplementum 2, Tábor 2004).

Česká věda a pražské jaro (1963-1970) (Praha 2001).
Věda v Československu 1945 – 1960, I-II (Praha 1982).
Věda v Československu v letech 1953 – 1963 (Praha 2000).
Věda v Československu v období normalizace (1970-1975) (Praha 2002).

Metodologie:

Zdeněk Beneš: „Historiografický strukturalismus Františka Kutnara (Pokus o nástin)“, in: Přednášky z 48. běhu Letní školy slovanských studií (Praha 2005).
Miloš Havelka (ed.): Spor o smysl českých dějin. II (1938-1989) (Praha 2006)
Michal Kopeček: „Ve službách dějin, ve jménu národa. Historie jako součást legitimizace komunistických režimů ve střední Evropě v letech 1948-1950“, Soudobé dějiny 8 (2001), s.
Kopeček: „Za čistotu marxistického myšlení. K problematice tzv. revizionismu v české marxistické filozofii ve druhé polovině 50. let“, in: Bolševismus, komunismus a radikální socialismus v Československu 2 (2004), s. 172-212, 335-340.
Filosofické myšlení českého strukturalismu, FČ 48, 2000, s. 915–931
Jan Mukařovský and the Prague School (Praha 1999).
Patrick Sériot: Struktura a celek. Intelektuální počátky strukturalismu ve střední a východní Evropě (Praha 2002).
Emil Volek: Znak – funkce – hodnota. Estetika a sémiotika Jana Mukařovského v proudech současného myšlení. Zápisky z podzemí postmoderny (Praha 2004).
Petr Šámal: „Česká otázka ve světle stalinismu. Karel Kosík a koncept levicového radikalismu“, Soudobé dějiny 12 (2005), s. 45 – 61.
Poslední aktualizace sylabu:16.10.2007 - 10:44

<< zpět na seznam sylabů

patickapatickapatickapatickapatickapatickapaticka
bottom
© 2007-2014 Katedra historie FF UP | mapa webu | kontakty | realizace NoveStranky.cz