Státní rigorózní zkouška

Katedra historie FF UP má oprávnění konat rigorózní řízení v oboru historie. Titul PhDr. (doktor filozofie) je možno získat na základě úspěšně vykonané státní rigorózní zkoušky. Ucházet se o něj může absolvent magisterského studia historických oborů.

Rigorózní řízení je po administrativní stránce organizováno prostřednictvím samostatného oddělení pro rigorózní řízení v rámci studijního oddělení děkanátu FF UP (viz web studijního oddělení FF UP). Studijní oddělení postoupí přihlášku uchazeče a písemnou rigorózní práci (ve třech vyhotoveních) na katedru. Zde je následně sestavena zkušební komise. Státní rigorózní zkouška představuje obhajobu rigorózní práce posouzenou dvěma oponenty a následnou ústní zkoušku z historie. Třetí součástí státní rigorózní zkoušky je zkouška z dějin filozofie (zajištuje samostatně katedra filozofie). Ke státní rigorózní zkoušce se předkládá soupis publikační a odborné činnosti. Není organizováno žádné předchozí studium. Uchazeč v průběhu práce na rigorózním tématu má možnost v případě zájmu svou práci konzultovat s příslušným odborníkem katedry či jiným odborníkem v dané specializaci. Na základě úspěšného rigorózního řízení je absolventovi udělen titul PhDr.

Obecná kritéria rigorózní a doktorské práce

 Rozlišit stupeň požadované kvality na písemné práce diplomové, rigorózní k získání PhDr. a doktorské k získání vědecké hodnosti Ph.D. je složité, protože již magisterská diplomová práce by měla dosahovat ve svém obsahu, struktuře, náležitostech a jazykové i odborné úrovni standardu, který je požadován na samostatnou odbornou práci z historie. Stanovujeme obecnější kritéria:

Rigorózní práce (PhDr.)

  1. Je standardní historická monografie úrovní, metodami, metodickým i formálním vybavením (seznam literatury a pramenů, poznámkový aparát). Jestliže u diplomové práce je větší část studia a potom i textu věnována výkladu na základě dosavadního poznání, tj. literatury, měl by být u rigorózní práce přinejmenším poměr opačný, tj. že větší a podstatná část bude věnována výkladu nových poznatků o daném tématu na základě studia historických pramenů.
  2. Práce je založena především na zkoumání historických pramenů, a to v určitém komplexu (prameny různého druhu) a musí přinést (vynést na světlo) nové poznatky o zadaném tématu, které by mělo být podle toho také koncipováno. Autor musí být schopen patřičně zhodnotit dosavadní literaturu a použité prameny a jednoznačně formulovat přínos své práce.
  3. Práce musí jednoznačně prokázat, že autor je připraven zcela pro samostatnou práci v oboru historie, tj. je schopen pracovat se souborem různých metod a metodik, zhodnotit kriticky veškerou literaturu a využít základní pramennou základnu vztahující se k tématu. Musí prokázat, že i po formální a jazykové stránce má práce všechny náležitosti bez faktografických a stylistických chyb.

Doktorská (dizertační) práce (Ph.D.)

  1. Rozdíl od rigorózní práce spočívá zejména v návaznosti a přínosu zpracování daného tématu, protože profesionální kvalita musí být samozřejmostí. Z práce je zřejmé, že autor ovládá i obecnější a širší problematiku, do jejíhož rámce jeho téma zapadá.
  2. Z hlediska heuristického se požaduje k danému tématu již komplex všech relativních pramenných informací. Znalost literatury, a to přímo k tématu i relevantní z širšího pohledu, musí být v podstatě kompletní a komplexní.
  3. Práce musí být, jak také předpokládá zákon č. 111/98 Sb. o vysokých školách, před obhájením publikována. Buď jako celek (což je mnohdy těžko realizovatelné), či v podobě jedné podstatné studie nebo souboru statí. Uchazeč povinně předkládá seznam všech publikovaných prací.

Seznam obhájených rigorózních prací za období 2012 - 2018

SOMER, Tomáš: Venkované, měšťané a nižší šlechtici na Čáslavsku v době předhusitské: Vilémovský klášter a jeho regionální mocenské vazby, 2017.

VYHLÍDAL, Milan: Letec, zpravodajský důstojník, účastník domácího protinacistického odboje a velitel leteckých instruktorů v Egyptě Jan Reindl (1902-1981), 2017.

SÝKOROVÁ, Silvie: Česká menšina v německé obci na příkladu Nové Ulice u Olomouce na konci 19. a na počátku 20. století, 2016.

HRADIL, Filip: Uničovský zlatý poklad. Nález mincí z počátku 17. století, 2015.

MAREK, Jaromír: INTERHELPO stručné dějiny československého vystěhovaleckého družstva v SSSR, 2013.

KREISINGER, Pavel: Československý zpravodajský důstojník Josef Bartík (1897-1968) jako pomyslný průvodce „krátkým“ 20. stoletím, 2012.