Státní rigorózní zkouška

Katedra historie FF UP má oprávnění konat rigorózní řízení v oboru historie. Titul PhDr. (doktor filozofie) je možno získat na základě úspěšně vykonané státní rigorózní zkoušky. Ucházet se o něj může absolvent magisterského studia historických oborů.

Rigorózní řízení je po administrativní stránce organizováno prostřednictvím samostatného oddělení pro rigorózní řízení v rámci studijního oddělení děkanátu FF UP (viz web studijního oddělení FF UP). Studijní oddělení postoupí přihlášku uchazeče a písemnou rigorózní práci (ve třech vyhotoveních) na katedru. Zde je následně sestavena zkušební komise. Státní rigorózní zkouška představuje obhajobu rigorózní práce posouzenou dvěma oponenty a následnou ústní zkoušku z historie. Třetí součástí státní rigorózní zkoušky je zkouška z dějin filozofie (zajištuje samostatně katedra filozofie). Ke státní rigorózní zkoušce se předkládá soupis publikační a odborné činnosti. Není organizováno žádné předchozí studium. Uchazeč v průběhu práce na rigorózním tématu má možnost v případě zájmu svou práci konzultovat s příslušným odborníkem katedry či jiným odborníkem v dané specializaci. Na základě úspěšného rigorózního řízení je absolventovi udělen titul PhDr.

Obecná kritéria rigorózní a doktorské práce

 Rozlišit stupeň požadované kvality na písemné práce diplomové, rigorózní k získání PhDr. a doktorské k získání vědecké hodnosti Ph.D. je složité, protože již magisterská diplomová práce by měla dosahovat ve svém obsahu, struktuře, náležitostech a jazykové i odborné úrovni standardu, který je požadován na samostatnou odbornou práci z historie. Stanovujeme obecnější kritéria:

Rigorózní práce (PhDr.)

  1. Je standardní historická monografie úrovní, metodami, metodickým i formálním vybavením (seznam literatury a pramenů, poznámkový aparát). Jestliže u diplomové práce je větší část studia a potom i textu věnována výkladu na základě dosavadního poznání, tj. literatury, měl by být u rigorózní práce přinejmenším poměr opačný, tj. že větší a podstatná část bude věnována výkladu nových poznatků o daném tématu na základě studia historických pramenů.
  2. Práce je založena především na zkoumání historických pramenů, a to v určitém komplexu (prameny různého druhu) a musí přinést (vynést na světlo) nové poznatky o zadaném tématu, které by mělo být podle toho také koncipováno. Autor musí být schopen patřičně zhodnotit dosavadní literaturu a použité prameny a jednoznačně formulovat přínos své práce.
  3. Práce musí jednoznačně prokázat, že autor je připraven zcela pro samostatnou práci v oboru historie, tj. je schopen pracovat se souborem různých metod a metodik, zhodnotit kriticky veškerou literaturu a využít základní pramennou základnu vztahující se k tématu. Musí prokázat, že i po formální a jazykové stránce má práce všechny náležitosti bez faktografických a stylistických chyb.

Doktorská (dizertační) práce (Ph.D.)

  1. Rozdíl od rigorózní práce spočívá zejména v návaznosti a přínosu zpracování daného tématu, protože profesionální kvalita musí být samozřejmostí. Z práce je zřejmé, že autor ovládá i obecnější a širší problematiku, do jejíhož rámce jeho téma zapadá.
  2. Z hlediska heuristického se požaduje k danému tématu již komplex všech relativních pramenných informací. Znalost literatury, a to přímo k tématu i relevantní z širšího pohledu, musí být v podstatě kompletní a komplexní.
  3. Práce musí být, jak také předpokládá zákon č. 111/98 Sb. o vysokých školách, před obhájením publikována. Buď jako celek (což je mnohdy těžko realizovatelné), či v podobě jedné podstatné studie nebo souboru statí. Uchazeč povinně předkládá seznam všech publikovaných prací.

Seznam obhájených rigorózních prací za období 2012-2022

JIŘÍČEK, Dalibor: Německá zahraniční politika vůči Ruské fedaraci na začátku 21. století: Využití kulturních a vzdělávacích nástrojů a metod, 2022.

SOBEK, David: Cechovní a živnostenské korporace na Moravě: Kroměříž 1500-1914, 2021.

VACHÚT, Petr: Tři kostely na Starém Brně, 2021.

KLVAČOVÁ, Renáta: Václav Vejdovský. Život olomouckého oftalmologa, 2020.

LANÍKOVÁ, Lucie: „My jakožto Němci jsme poraženými“ Osudy šlechtické rodiny Bauerů ve 20. století, 2019.

SOMER, Tomáš: Venkované, měšťané a nižší šlechtici na Čáslavsku v době předhusitské: Vilémovský klášter a jeho regionální mocenské vazby, 2017.

VYHLÍDAL, Milan: Letec, zpravodajský důstojník, účastník domácího protinacistického odboje a velitel leteckých instruktorů v Egyptě Jan Reindl (1902-1981), 2017.

SÝKOROVÁ, Silvie: Česká menšina v německé obci na příkladu Nové Ulice u Olomouce na konci 19. a na počátku 20. století, 2016.

HRADIL, Filip: Uničovský zlatý poklad. Nález mincí z počátku 17. století, 2015.

MAREK, Jaromír: INTERHELPO stručné dějiny československého vystěhovaleckého družstva v SSSR, 2013.

KREISINGER, Pavel: Československý zpravodajský důstojník Josef Bartík (1897-1968) jako pomyslný průvodce „krátkým“ 20. stoletím, 2012.

Privacy settings

We use cookies and any other network identifiers on our website that may contain personal data (e.g. about how you browse our website). We and some of the service providers we use have access to or store this data on your device. This data helps us to operate and improve our services. For some purposes, your consent is required to process data collected in this way. You can change or revoke your consent at any time (see the link at the bottom the page).

(Essential cookies enable basic functions and are necessary for the website to function properly.)
(Statistics cookies collect information anonymously. This information helps us to understand how our visitors use our website.)
(They are designed for promotional purposes, measuring the success of promotional campaigns, etc.)