Zkušenosti z pobytů ERASMUS

V prvé řádě je důležité vědět, že pro studium na Sapienze není italština podmínkou. Můžete si vyhledat kurzy v angličtině nebo se domluvit individuálně s profesory, kteří vám mile rádi poskytnou (nebo alespoň doporučí) literaturu v angličtině, v níž vás také na konci semestru přezkouší. Pro každodenní život v Římě je však nezbytné se alespoň trochu italsky naučit. Na letišti a turisticky frekventovaných místech obvykle sice Italové anglicky umí (v metru jen na určitých místech), ale celková úroveň angličtiny Římanů je špatná. Ale nezoufejte, italština se dá naučit za pochodu. Sapienza nabízí buďto intenzivní nebo semestrální (jedenkrát týdně) kurzy italštiny zdarma! (Podle mého názoru není komunikace se základní znalostí italštiny s Italy náročná. Jsou s cizinci trpěliví, vysvětlí vše vícekrát (často v doprovodu s výraznou gestikulací) a když alespoň „vyžbleptnete“ frázi se správně vyčasovaným slovesem, určitě vás pochopí; ti starší dokonce pochválí). 

Ubytování a finance mohou být pro vás dalším „strašákem“. Na Řím se dostává rozpočet 500 eur (2018), což by mělo stačit na pokrytí nákladů za bydlení a jídla na týden/dva týdny (pokud jste opravdu skromní). Ubytování samostatného pokoje stojí kolem 400 eur a víc. Pokud ovšem nemáte nijak zvlášť vysoké požadavky, můžete najít i byt pod 400 eur (já ho měl za 350). V případě sdíleného pokoje je nájem samozřejmě nižší. Dejte si ovšem pozor jak daleko je váš byt od školy. Pokud je u centra nebo okolí Sapienzi, tím lépe pro vás. Pokud se nachází až na okraji Říma, ujistěte se, že máte ke škole dobré spojení (nejlépe metrem). Jestli si troufnete, můžete hledat ubytování až na místě, nabídek je opravdu spousta. K vyhledání ubytování existuje mnoho stránek, z osobní zkušenosti mohu doporučit: https://erasmusu.com/  

Doprava v Římě je jedním slovem chaotická, což už možná znáte z dovolených nebo zájezdů. Přepravovat se po městě můžete metrem, autobusy, tramvajemi nebo dražšími taxíky. Jednorázová cesta metrem a autobusem/tramvají stojí 1,50 eur, za měsíční pak zaplatíte 35 eur nebo 250 eur za roční. Co pro vás bude nejvýhodnější, musíte vyhodnotit sami. Důležité je, že Římané jezdí spíše podle intuice než dopravních pravidel. Tím pádem buďte připraveni na to, že se za vašimi zády může na chodníku projíždět skútr (ty jsou opravdu nebezpečné), že pokud budete stát u přechodu, tak vám auta v drtivé většině nezastaví atp. (Mimochodem, to bych asi neměl říkat oficiální cestou, ale ačkoliv se do metra bez lístku nedostanete, autobusem a tramvají si můžete risknout jet bez lístku, za půl roku jezdění jsem nepotkal kontrolujícího revizora).

Studium probíhá tak, že se účastníte přednášek a seminářů, jež jsou ovšem často nepovinné a nevede se na nich žádná prezence (výjimku jsem zažil na předmětech pro erasmus studenty). Jedna přednáška trvá dvě hodiny bez přestávky, takže je poměrně náročné udržet pozornost. Předměty mají obvykle hodnotu mezi 6 až 12 kredity, takže vám bude stačit zapsat si čtyři šesti kreditové. Na zápis předmětu musíte nejprve přijít na první přednášku a podle toho, jestli je v místnosti ještě místo nebo ne, můžete v následujících hodinách docházet. Na zkoušku se pak musíte zapsat do infostudu (sapienzská verze stagu), přičemž vám je uděleno pořadí zkoušeného (ale v realitě to nemusí odpovídat…). Samotná zkouška by vás mohla překvapit, protože si nelosujete žádnou otázku. Profesor vám prostě řekne téma, na které máte mluvit a vy musíte z patra spustit, co jste se naučili. V lepším případě vám profesor řekne, abyste prostě mluvili, takže mějte v záloze už minimálně jeden koncept připraven. Důležité je pak mluvit, mluvit, mluvit; pokud vás bude chtít profesor chytit za slova, protiargumentem převezměte opět iniciativu a mluvte dál. Bodové hodnocení je ve škále 30 bodů, přičemž se ovšem finální známka neřídí vašim dosaženým skórem, ale zprůměrováním skóre ostatních studentů převedeným na procenta (sám ten systém nechápu), čímž můžete dostat známku C i za 29 bodů. Ale z toho nemějte z toho obavy, opakovat zkoušku vás nechají, jen když vám známka klesne pod 16 bodů (tak mi to bylo řečeno).

Sapienza je poměrně nesystematická, co se týče knihoven, takže na každou katederní knihovnu si budete muset vyřídit kartičku zvlášť (abyste si mohli knihy půjčit). Dobrou zkušenost mám nicméně s národní knihovnou, která se nachází od školy jen kilometr a je skvěle vybavená. Mimochodem, italští studenti na Sapienze se rádi učí z knih a vytištěných skript a notebooky s sebou mnohdy nenosí. Zajímavostí také je, že na katedře historie je nedostatek zásuvek, a to jak v knihovně tak i učebnách (což možná souvisí s vytištěnými skripty studentů).

V rámci jídla je školní menza skvělá. Pokud si ovšem vaříte sami a chcete ušetřit, kupujte si zeleninu na stáncích (obvykle u Egypťanů a Indů), běžné potraviny pak v supermarketech; ty nejlevnější jsou Tuodis a Eurospin.

Z kulturního využití radit nijak nechci. Řím je bohaté místo na společenské a kulturní akce a netroufl bych si v jednom odstavci shrnout nebo navrhnout, kde jsou „nejdůležitější“ místa. Jen podotknu, že pokud jste tišší typ a máte rádi kombinaci přírody s památkami a klidem, určitě se vydejte di Parco degli Acquedotti nebo na procházku podél nábřeží Tiberu (musíte sejít se schodů dolů). Krásné a originální mokakonvičky pak pořídíte v obchodech nazvaných mercatino, kde ostatně najdete mnoho jiných krásných věciček.

Řím je ohromné město a dá se v něm neustále hledat nové, od honosných kostelů a basilik po mezinárodní uličky se stánky s květinami a zeleninou. Je multikulturní, ale za sebe můžu říct, že bezpečné (jezdil jsem v noci sám z Lodi do stanice Giardinetti v autobuse, kde z původních Italů byl řidič, pár cestujících a zbytek tvořili přistěhovalci z Afriky či jihu Asie). Je plné nabídek a výzev, z nichž ani není možné všechny přijmout. Je plné špíny a hluku z dopravy, ale také nádherných parků a památek, které vše více než kompenzují. A pokud se budete cítit mizerně, dejte si na posilnění sklenku vína či výborného espresa za euro, poslechněte si melancholii Fabrizia de Andrè, a pokračujte v poznávání krás Říma. 

In bocca al lupo!

Marek Tuček
tucekmarek01@gmail.com 

Bydlení je tedy dobré hledat na trase vlaku R7 a nebo přímo v Cerdanyole. Osobně jsem dala přednost menšímu městu, kvůli většímu klidu a levnějšímu nájmu. V Barceloně stojí samostatný pokoj okolo 400e (2017) v Cerdanyole okolo 300e (2017). Celkové stipendium pak bylo 400e na měsíc, to vyjde zhruba na nájem a na obyčejné jídlo. Pokud chce člověk chodit po kultuře, bylo by lepší, kdyby měl trochu peněz našetřeno. Nicméně i to jde vyřešit. Většina muzeí má první neděli v měsíci vstup zadarmo.

Z předmětů je tu široký výběr od starověku po moderní dějiny. Je třeba dávat si pozor na to, který předmět je v kastilštině, a který v katalánštině. Jelikož Universitat Autonoma vznikla jako národní katalánský protipól Universitat Barcelona, jsou na své katalánské dějiny a jazyk náležitě hrdi. Projevuje se to i v nabídce jazykových kurzů, semestrální kurz katalánštiny je zadarmo, ale kastilštiny se už musí platit. 

Nicméně nebojte se, většina přednášek se dá zapsat v kastilštině a učitelé s vámi budou rádi komunikovat v angličtině. Já jsem psala anglicky i všechny eseje a referáty a byli spokojení. Vyučování probíhá obdobně jako u nás. Přednášky jsou nepovinné, na semináři se píše docházka. Většinou chtějí během semestru jednu esej a na závěr se psal test. Předměty jsou hodnoceny okolo 6 kreditů, tedy vám stačí zapsat si 4 předměty.

Rozhodně doporučuji přijít na první setkání erasmáků a zapojit se do ESN buddy programu, kdy dostanete přiděleného jednoho parťáka v podobě místního studenta, který vám ukáže jak to zde chodí. ESN také pořádá mnoho výletů během semestru a nic vám neunikne.

Celkově bych svůj pobyt na erasmu hodnotila kladně. Je to cenná životní zkušenost. Vyzkoušíte si žít ve velkém mezinárodním městě se spoustou cizinců, zlepšíte se v komunikaci v cizím jazyku a hlavně si budete vážit sami sebe a poznáte co ve vás je.

Šťastnou cestu

Eliška Krahulíková

krahulikova.ela@seznam.cz

Přesto, že se na zahraniční stáže vyjíždí zejména kvůli tomu, aby člověk načerpal zkušenosti v cizím a jazykově odlišném prostředí, a z toho důvodu je preferovaná zejména západní Evropa, vězte, že i v Polsku angličtinu, případně jiné světové jazyky hojně využijete. Univerzita v Opolí je sice menší, ale dravě se rozvíjející univerzita, kterou začínají stále častěji vyhledávat studenti nejen z Evropy, ale také ze vzdálenějších destinací jako je například Turecko, Izrael, Afganistán, Čína a další. Vzhledem k tomu, že počet studentů je zde stále menší než v jiných evropských městech, mají všichni k sobě mnohem blíže a chtě nechtě navážete blízké kontakty. Třeba jen kvůli tomu, že si budete potřebovat půjčit klíče od prádelny.

Co se týče finančního zajištění, rozpočet 300 euro na měsíc vám pro poměrně slušný život v Opoli bohatě vystačí. Za kolej se platí zhruba 95 euro měsíčně. Pokoje jsou nově vybavené a nabízejí dostatek prostoru pro dva až tři studenty. Dva takové pokoje pak mají společnou koupelnu, záchod a kuchyňku s lednicí, kde se dá velmi dobře uvařit i pro několik lidí najednou.

Trochu horší je dopravní spojení z Olomouce do Opole. Přímý spoj neexistuje a pokud budete cestovat vlakem, připravte se na několikanásobné přestupování a cestu trvající okolo 4 – 5 hodin. Proto jsem raději zvolil cestu automobilem, která zabere přibližně 2 – 2,5 hodiny a parkovat můžete rovnou před kolejemi. Jinak je Opole malé město a všude se dá velmi dobře dostat pěšky. Cestování autobusem či tramvají tak nebudete vůbec potřebovat.

Jak jsem naznačil hned na začátku, Erasmus pro doktorandy má svá určitá specifika. Jedním z nich je například to, že nemusíte navštěvovat výuku. Samozřejmě tady ta možnost je, ale pokud se hodláte během pobytu věnovat psaní disertace, či jinému výzkumu, máte ruce volné a můžete si bádat, jak chcete.

Jako student historie a archeologie jsem využil zejména místní univerzitní knihovnu, která je více než dostatečně zásobena polskou odbornou historickou a archeologickou literaturou. Ti z vás, kdo jsou zvyklí na systém fungování olomoucké vědecké, nebo univerzitní knihovny, jistě ocení, že systém objednávání funguje velmi podobně, byť s drobnými odlišnosti v podobě objednávání prezenčních knih osobně formou papírové objednávky.

Vzhledem k tomu, že jsem disponoval vlastním automobilem a nebyl jsem vázán na místní dopravu, která přece jen není tak hustá a intenzivní, jsem měl možnost navštívit i ty méně známé kouty celého opolského regionu.

Hluboký dojem ve mne zanechala návštěva jednoho z nejstarších židovských hřbitovů v celém Polsku s nejstarším náhrobním kamenem s letopočtem 1621/22, který se nachází v místě zaniklé středověké tvrze vedle malého města Biała. Bohužel poslední stopou po bývalé tvrzi je jen zanesený příkop.

Za zmínku rovněž rozhodně stojí pozůstatky bývalého zámku opolských knížat v Chrzelicích, který si vesele chátrá bez náznaku jakýchkoli oprav. Vstup do něj je sice z důvodu padajících podlah a střechy zakázán, ale těm méně odvážnějším jistě bude stačit i pohled z bezpečné vzdálenosti.

Většinu času v Polsku jsem tak strávil buď v knihovně, anebo v terénu s foťákem a batohem na zádech, kde jsem objevoval historicky velmi zajímavá, přesto v očích široké veřejnosti málo známá místa. Podařilo se mi tak nashromáždit obrovské množství poznatků, které jsem využil k přípravě semináře pro studenty v bakalářském studijním programu, k pokroku při tvorbě disertační práce, a taky k tomu, že opět navštívím univerzitu v Opoli, tentokrát jako přednášející.

Mgr. et Mgr. Jakub Novák

jakub.novak04@upol.cz

Město Tübingen se nachází ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko, ani ne hodinu cesty od hlavního spolkového města Stuttgartu. Jak už jsem zmínila, Tübingen jsem si vybrala hlavně díky studentskému prostředí. Je zde opravdu velké množství studentských volnočasových aktivit, akcí a kulturního vyžití. Vedle toho všeho má město bohatou historii, kterou vidíte na každém rohu. Můžete se procházet krásnými uličkami, z kterých je vidět na typické hrázděné domky.

V Bádensku-Württembersku začíná letní semestr o něco později než u nás, přibližně od poloviny dubna, a trvá až do konce července. Já jsem přijela do Tübingenu o měsíc dříve. Absolvovala jsem totiž předsemestrální intenzivní kurz němčiny, který se nazývá Startkurs. Za něj obdržíte 4 kredity. Na tento kurz jsem se přihlásila už v Česku na podzim, protože o místa byl opravdu velký zájem a počet přijatých byl maximálně 80, což je na univerzitní město plné zahraničních studentů skutečně málo. Vedle klasické výuky zde probíhala také tzv. tutoria neboli seznámení se s chodem univerzity a běžným životem ve městě. Jednou z dalších náplní tutorií byla pomoc s veškerou byrokracií, kterou nově příchozí student musel absolvovat. v rámci celého intenzivního kurzu pro nás byly připravovány také různé výlety po okolí, například výlet do Mercedes-Benz muzeu ve Stuttgartu. Tento intenzivní kurz bych rozhodně doporučila každému, kdo si v němčině moc nevěří a potřebuje si ji zlepšit. Kurz je nabízen studentům od jazykové úrovně A2.  

Jednou z důležitých částí Erasmu je obstarat si ubytování. Největší nabídka byla na studentské koleje, na které jste se však museli včas přihlásit, a to nejlépe hned po obdržení prvních přihlašovacích formulářů od zahraničního oddělení. Koleje byly jednolůžkové a cena se většinou pohybovala kolem 240 €. 

Co se týče předmětů, mohla jsem si vybrat z široké nabídky cvičení, proseminářů a seminářů. Většina předmětů byla v němčině. Nicméně pokud jste zrovna v tomto jazyce nevynikali, tak jste se mohli s vyučujícím dohodnout na alternativním úkolu v anglickém jazyce. Většinou záleželo na váze daného předmětu. Vyučující předmětu s nižším počtem kreditů spíš umožnil splnění formou eseje v angličtině než vyučující předmětu s váhou devíti kreditů. Mohli jste si také zapsat přednášku, za kterou jste po pravidelné docházce obdrželi několik kreditů. Já jsem například chodila na přednášku o Habsburcích. Ta byla každý týden zaplněna lidmi od věkového rozhraní dvaceti let po tu nejstarší generaci. Všichni pozorně poslouchali a dokonce i ten devadesátiletý pán, který seděl v první řadě, si dělal poznámky.

Obzvláště netypický byl pro mě závěr každé přednášky, semináře nebo prostě jakékoliv jiné výuky, protože se  vždy ozývalo intenzivní klepání o lavice, což značilo projev poděkování a pozitivního ohlasu. Pro studenty, kteří  si chtějí během celého semestru nadále zlepšovat znalost němčiny, nabízí univerzita ohromné množství  jazykových předmětů, většinou za 4 kredity. Vše je pod záštitou jazykového centra jménem Deutsch als  Fremdsprache, které spadá pod univerzitu. z tohoto centra jsem si mohla vybrat maximálně tři předměty plus  takzvané volnočasové, jako mezinárodní sborový zpěv a divadlo.

Cestování po Německu nepatří mezi ty nejlevnější, pominu-li Flixbus nebo BlaBlaCar. Pokud jste na to sami,  může se vám takový lístek prodražit. Nejvýhodněji jsou na tom skupinky, nejlépe 4-5 osob. Pro  oblast  Bádenska-Württemberska můžete v tomto případě využít výhod skupinového lístku zvaného Baden-Württemberg-Ticket. s přáteli jsme si vždy koupili tento lístek, který nám platil na celý den, a mohli jsme tak využít takřka veškeré dopravy. Zejména když jsme se chtěli vypravit za hranice oblasti Naldo.

Naldo je oblast, ve které můžete využívat semestrální studentskou jízdenku. Prodává se buď na zimní nebo   na letní semestr. Já jsem v letním semestru platila za jízdenku 89 €. Tuto jízdenku můžete využívat v rámci   městské hromadné dopravy v Tübingenu a v ceně je především ona rozsáhlá oblast Naldo nacházející se   v srdci Bádenska-Württemberska. Vzhledem k tomu, že jsem městskou   hromadnou dopravu využívala často, byl pro mě lístek velmi výhodný.

 Na závěr bych chtěla dodat, že Erasmus si nejlépe užijete, když se otevřete novým možnostem, které vám   nabízí. Místní studentské organizace vám nabídnou mnoho lákavých výletů nebo vám umožní poznat spoustu   skvělých lidí pocházejících z různých koutů světa. Takže pokud se chcete vydat někam na jih Německa, do   univerzitního města nepříliš velkého a nepříliš malého, a pokud se chcete zaposlouchat do místního veselého   švábského dialektu, studujte v Tübingenu!

 Bc. Květa Merunková

 merunkovakvet@gmail.com

Co se týče předmětů, nabídka se každý semestr mění. A-čkové předměty jsou nejtěžší, ale zároveň jsou ohodnoceny každý za 15 kreditů. K tomuto typu předmětů je ještě v nabídce kurz dánštiny, který je vyučován každý semestr a je ohodnocen 7,5 kredity. K tomu ještě univerzita nabízí mezi-fakultní předměty, speciálně pro mezinárodní studenty, které jsou zaměřeny na Vikingské období, dánskou kulturu, dánskou kinematografii či dánskou filozofii (důraz je zde pochopitelně kladen na Sørena Kierkegaarda). 

Já jsem si zapsal A předmět The American Century (Americké století). Tento předmět byl vedený v angličtině, i když byl přednostně pro dánské studenty. Leitmotivem tohoto kurzu byla role USA v 2. polovině 20. století coby určující hybná síla po 2. světové válce a v pozdějších letech. Pro úspěšné splnění tohoto předmětu jsem musel vytvořit menší referát, poté sepsat seminární práci a tuto práci poté prezentovat v rámci studentské konference na konci semestru, na jejíž organizaci se podíleli všichni studenti z daného kurzu. A nakonec ještě sepsat dvoustránkové review na některou práci z mých kolegů. Docházka nebyla nijak striktně vyžadována, avšak kromě pár přednášek jsem skoro nechyběl, neboť každý týden bylo téma jiné a zajímavější než to předchozí. V rámci tohoto kurzu ještě byla povinnost přečíst 950 stran ze seznamu povinné literatury. Nyní již jistě chápete, proč tento předmět byl ohodnocen 15 kredity.

Jako druhý A předmět jsem si vybral z mezi-fakultní nabídky, tedy pro všechny studenty, nejen historiky či archeology, předmět Nordic Mythology (Severská mytologie), který byl zaměřen na historii Vikingů, Severskou mytologii apod. Součástí tohoto předmětu byly 2 exkurze po vikingských pohřebištích a fortifikacích v rámci Dánska a jižního Švédska. Pro absolvování předmětu, bylo zapotřebí sepsat 20stránkovou seminární práci na jakékoli téma relevantní s Vikingy či Severskou mytologií. Opět za 15 kreditů.

V rámci mého studia na Kodaňské univerzitě jsem měl možnost potkat mnoho studentů a univerzitních učitelů a musím říct, že všichni byli velice přátelští, nápomocní a měli skvělou angličtinu. Jakožto všichni Dánové, se kterými jsem se setkal.

Ale zpátky na začátek. Hned první týden semestru se nás nově příchozích ujali dobrovolníci z QA programu. Zorganizovali pro nás Orientační dny po Univerzitě, při kterých nám bylo sděleno vše důležité, co se týká univerzity, studia, společenského života, spolků apod. QA Program je studentská organizace fungující na dobrovolnictví studentů, kteří vytváří a organizují zábavný mimoškolní program pro mezinárodní studenty. Jednalo se např. o uvítací večeři na začátku semestru, prohlídku města, táborák na pláži, odpoledne v zábavním parku Tivoli a závěrečnou „Good Bye“ večeři na konci semestru.

Po Kodani jsem se přepravoval výhradně na kole, člověk tak aspoň něco udělá pro své zdraví, a navíc tím ušetří nemalé peníze na MHD, které je v Kodani logicky dražší než u nás. Tím se dostávám k financím. I když je stipendium od Evropské Unie dost velké (jedná se o 510 euro na měsíc) na dánské poměry to zdaleka nestačí. Koleje jsou zde mnohem dražší než u nás. Zato jsou moderně vybaveny a na výběr je hned několik kolejí, různě posázené po celé Kodani. Já bydlel ve čtvrti Østerbro, což je už začátek periferie Kodaně a cena se běžně pohybovala okolo 775 euro (5800 DKK) za měsíc pro tzv. „Studio flat“ (něco jako jednopokojový byt s mini kuchyňským koutem, toaletou a sprchou), pro ty, co chtějí něco levnějšího je zde možnost dvoulůžkových bytů, které se pohybovaly okolo 650 eur na měsíc. Samozřejmě platí, že čím dál od centra, tím levnější nájem. Člověk však musí mít také štěstí a být dost rychlý při internetové rezervaci, která probíhá 3 měsíce před zahájením semestru. Zřizovatelem studentských kolejí není Univerzita v Kodani, ale soukromá firma licencovaná univerzitou. Ihned po rezervaci je nutné zaplatit nájem plus kauci v hodnotě 1,5 nájmu, jinak jde pokoj zpátky do rezervačního systému. V rámci Erasmu jsou zde samozřejmě další výdaje, jako např.: stravování, společenský život, cestování apod. Když se budete snažit, může vám vystačit takových 350 DKK na měsíc. Ale raději bych počítal alespoň s 400-500 DKK. 

Všechny tyto výše zmíněné aspekty je dobré si důkladně promyslet před tím, než si podáte přihlášku na Erasmus do Dánska. Tato země je opravdu nádherná, ale něco to stojí. Proto doporučuji našetřit si menší obnos nebo počítat s tím, že si najdete na místě brigádu. Pokud se nakonec rozhodnete pro Dánsko, určitě nebudete litovat. Tato země je bohatá na historii (nejen tu vikingskou), lidé jsou zde milí a přátelští k cizincům, plus, jak už bylo řečeno, místní architektura je vážně překrásná.  Já osobně jsem zde strávil nezapomenutelných 6 měsíců, které mi změnily život, pohled na Evropu a samotný svět, neboť jsem získal mnohá nová přátelství nejen z Evropy, ale např. i z USA, Kanady, Brazílie a Austrálie. Navíc je Dánsko bránou do Skandinávie, a tak stejně jako já, pak můžete jednoduše navštívit nedaleké Švédsko a Norsko. No nezní to lákavě?

Dominik Vondrák

vonddominik@gmail.com