Závěrečné práce

Výsledky BP/DP na Portále

podrobné informace k zobrazení výsledků obhajoby BP/DP ve STAGu a na Portále naleznete na této webové adrese: http://www.ff.upol.cz/skupiny/studentum/pruvodce-studiem

Pokyny k bakalářské práci

Písemné práce v humanitních studijních oborech na filozofických fakultách jsou písemnou prověrkou studentových znalostí a schopností. Posluchač oboru historie prokazuje svoji připravenost (nebo nepřipravenost) na cestě k samostatné tvůrčí práci. Je třeba zdůraznit, že kandidát historického řemesla by měl výběru tématu písemné práce věnovat maximální pozornost. Stále platí čtyři jednoduchá pravidla, která definoval ve své knize Jak napsat diplomovou práci před necelými třemi desítkami let prof. U. Eco:

  1. Téma odpovídá zájmům posluchače;
  2. Prameny nutné pro zpracování tématu jsou pro kandidáta fyzicky dostupné;
  3. Zpracovatelnost veškerých podkladů a pramenů odpovídá kulturní úrovni kandidáta;
  4. Metodologické předpoklady pro daný výzkum jsou na takové úrovni, aby odpovídaly zkušenosti a průpravě, kterou kandidát již získal.

(ECO, Umberto: Jak napsat diplomovou práci. Olomouc 1997, s. 26-27.)

Vložení zadání (tématu) vysokoškolské kvalifikační práce (VŠKP) do IS STAG

Od akademického roku 2022/2023 již není nutné zadávat téma kvalifikační práci v papírové formě (není třeba odevzdávat formulář Podklad pro zadání práce). Vše nově probíhá elektronickou cestou prostřednictvím IS STAG.
Pro vložení zadání (tématu) VŠKP použijte záložku Moje studium – Téma VŠKP (v levém menu) – Nové téma.

Návod včetně popisu schvalovacího procesu najdete v sekci Často kladených otázek

Bakalářská diplomová práce v oboru historie

Nedílnou součástí bakalářské státní závěrečné zkoušky je bakalářská diplomová práce (dále jen BDP) a její obhajoba, která zkoušce předchází. Student je povinen zadat téma BDP do STAGu nejpozději v termínu, který stanoví aktuální harmonogram akademického roku.  V případě tzv. dvouoborového studia historie (varianta MAIOR nebo MINOR) student předkládá BDP pouze v programu MAIOR.

Téma BDP si studující volí samostatně a konzultují ho s potencionálním vedoucím, podle specializace. Příležitostně navrhují témata kvalifikačních prací sami vyučující (zejména v souvislosti s řešenými výzkumnými projekty).

BDP prokazuje schopnost studenta samostatně řešit dílčí problémy a pracovat s prameny a odbornou literaturou. Od studenta se vyžaduje komplexní seznámení se se zvolenou tematikou řešenou v BDP (kritické hodnocení předchozího výzkumu). Student prokáže osvojení si heuristických postupů, metod zpracování a způsobů prezentování výsledků vlastního studia. Autor dokazuje jazykovou vybavenost. BDP nesmí být prací výhradně kompilační. Studie má přinášet i nové poznatky a prezentovat vlastní názory řešitele. Práce musí obsahovat poznámkový aparát (přesné odkazy na prameny a literaturu).

Rozsah a struktura: minimálně 40 normostran (1 NS = 1 800 znaků = 280-310 slov), psáno na normalizovaném papíře formátu A4, velikost písma 12 bodů (poznámky pod čarou 10 bodů), písmo: Times New Roman, Arial aj., tiskové zrcadlo si autor nastaví tak, aby text byl přehledný (levý okraj až 4 cm). Poznámkový aparát se započítává do celkového rozsahu práce. Naopak se do rozsahu nezapočítává závěrečný soupis pramenů a literatury.

BDP se odevzdává v elektronické podobě (nejlépe PDF) do STAGu. Přesný postup při odevzdávání a koordinace činnosti se studijní referentkou jsou popsány na webu FF a průběžně může docházet k dílčím úpravám. Proto je vhodné sledovat informace na uvedeném webu. Jednu vytištěnou a svázanou práci je nutné přinést s sebou k obhajobě. Práce se tiskne oboustranně. 

Bakalářská diplomová práce v oboru archivnictví

Bakalářská práce a její obhajoba tvoří nedílnou součást státních závěrečných zkoušek bakalářského studia, realizovaného na katedře u oboru archivnictví. Již výběrem tématu a ještě více jeho zpracováním by měl posluchač prokázat, že ovládl odbornou terminologii, metody a postupy pomocných věd historických a archivnictví a umí historický pramen popsat, klasifikovat, kriticky zhodnotit, zpřístupnit a využít pro získání dalších poznatků. Sama práce by měla být dokladem toho, že její autor se orientuje v oboru i odborné literatuře, má základní historický přehled i potřebné jazykové znalosti.
Jedním typem práce, která tato kritéria splňuje, je zpracování archivní pomůcky - ať se již jedná o inventář či katalog určitého archivního fondu (nebo jeho části), případně výběrový katalog k určitému tématu, zachycující materiály uchovávané v různých fondech. Všechny tyto pomůcky by měly být zpracovány podle současných požadavků, a to jak po stránce grafické, tak také obsahové, použity by měly být nejnovější metodiky s ohledem na zvyklosti, které jsou běžné v příslušném archivu. Nedílnou součástí práce i jejího hodnocení je i odpovídající zpracování archivního materiálu fondu (části fondu či fondů). Výsledkem by měla být archivní pomůcka plně využitelná v provozu instituce, kde je zpracovávaný materiál uložen. Pro potřeby bakalářské práce by před vlastní pomůcku měl být předsunut titulní list, vlastnoručně podepsané prohlášení, že autor zpracoval práci sám jen na základě uvedených pramenů a literatury a úvod, ve kterém by se měla odrazit geneze celého díla. Tento úvod by měl zahrnout fakta, která nejsou v dostatečné míře či souvislostech obsahem úvodních kapitol archivní pomůcky - totiž proč si autor práci zvolil, jak a proč postupoval uvedeným způsobem, s jakými se potýkal problémy a jak je řešil, co použil za metodický postup a literaturu a také čím je jeho práce zajímavá a případně co přináší nového.
Druhým možným typem bakalářské práce v oboru archivnictví je ta, která má sice historické téma či řeší problém z dějin umění, ale zároveň je důkladně postavena na dosud neznámých či nezpracovaných historických (zejména archivních) pramenech, jejichž objev, odborný popis, klasifikace, kritika, zpřístupnění a využití doloží posluchačovy znalosti. Obdobně jako u třetího typu práce - jejímž tématem je zpracování některých teoretických či praktických otázek z pomocných věd historických - zde musí být zastoupeny následující části: titulní list, prohlášení o samostatném zpracování (viz výše), obsah, úvod, vlastní práce (členěná na kapitoly) a závěr, v němž budou shrnuty základní poznatky, k nimž autor dospěl. Z dalších nezbytných součástí práce obsahuje poznámkový aparát se správně citovanými odkazy, seznam pramenů a literatury a podle zaměření práce i rejstříky, edice některých pramenů, přehledy či obrazové a mapové přílohy.
Při výběru a zadání bakalářské práce je studentovi určen vedoucí práce, před obhajobou pak oponent, který stejně jako vedoucí práce posoudí její kvalitu formou posudku. Zatímco u prvního typu prací je obvyklé, aby tímto oponentem byl někdo z instituce, pro níž práce vzniká, v druhém a třetím případě to je odborník, zabývající se zpracovávaným tématem či oborem (historik, kunsthistorik). Obhajoba je veřejná a její kvalita se promítá na celkovém hodnocení práce.

Formální struktura a úprava BDP:

  • titulní strana: obsahuje v záhlaví jméno univerzity, fakulty a katedry, jméno a příjmení autora, přesný název práce (titul a podtitul), označení druhu práce (tzn. BDP nebo MDP), jméno a příjmení vedoucího práce a v zápatí potom místo a rok vypracování (viz příloha),
  • prohlášení: za titulní stranou musí být na zvláštním listě připojeno prohlášení autora BDP nebo MDP, že předloženou práci zpracoval samostatně a na základě citovaných pramenů a literatury, vedle data připojí i vlastnoruční podpis,
  • obsah: nejlépe zařadit za titulní stranu a prohlášení; stručná, přehledná a logická forma členění práce na kapitoly a podkapitoly; pro přehlednost je vhodné číslovat jednotlivé kapitoly a podkapitoly,
  • úvod: autor přesně vymezí zpracovávané téma, zdůvodní výběr studovaného problému, shrne stávající hypotézy (tj. zhodnotí stávající stav zpracování tématu), pojedná o pramenné základně a odborné literatuře, nastíní a zdůvodní metody výzkumu, vyloží důvody členění práce (viz obsah); zhodnocení pramenů a literatury může věnovat i samostatnou kapitolu,
  • vlastní text: vlastní zpracování zvoleného tématu, tvoří jádro práce, je členěn na kapitoly a podkapitoly; vnitřní členění je dáno hlediskem chronologickým nebo tematickým (nejčastěji kombinace obou hledisek); autor předkládá vlastní teze, rekonstrukce, rozbory, objasnění, dokázání, vyhodnocení a zhodnocení historických událostí,
  • závěr: celkové shrnutí studované látky, zhodnocení celé práce, přínos práce pro zkoumání dané problematiky, oprava či zpochybnění stávajících závěrů jiných badatelů, upozornění na doposud nevyřešené otázky, další směry studia sledované problematiky,
  • poznámkový aparát: odkazuje na zdroje (citace pramenů a literatury), autor uvádí, odkud čerpal své poznatky (zdroje musí být dohledatelné, ověřitelné); v poznámkách také komentuje a upřesňuje souvislý výklad (nejvhodnější je umístit poznámkový aparát na příslušnou stranu - tzv. "pod čáru"), poznámkový aparát se započítává do celkového rozsahu práce
  • seznam pramenů a literatury: seznam citovaných a ke zpracování daného tématu prostudovaných zdrojů - nevydané a vydané prameny, filmové a zvukové dokumenty, zdroje z internetu, zdroje v elektronické podobě (CD ROM, DVD); literatura (monografie, vícesvazkové dílo, kapitola z knihy, encyklopedické heslo, periodikum, sborník, ikonografické prameny, ústní prameny apod.); je vhodné připojit i seznam použitých zkratek (řadit abecedně),
  • resumé: stručný souhrn závěrů práce v cizím jazyce,
  • přílohy: dokumentační význam (textové a obrazové),
  • exkurs: rozsáhlé a detailní zpracování speciální otázky, které určitým způsobem nezapadá do určené struktury a výstavby textu.

Bakalářská práce v oboru Historie se zaměřením na vzdělávání maior

Pokyny k magisterské práci

Písemné práce v humanitních studijních oborech na filozofických fakultách jsou písemnou prověrkou studentových znalostí a schopností. Posluchač oboru historie prokazuje svoji připravenost (nebo nepřipravenost) na cestě k samostatné tvůrčí práci. Je třeba zdůraznit, že kandidát historického řemesla by měl výběru tématu písemné práce věnovat maximální pozornost. Stále platí čtyři jednoduchá pravidla, která definoval ve své knize Jak napsat diplomovou práci před necelými třemi desítkami let prof. U. Eco:

  1. Téma odpovídá zájmům posluchače;
  2. Prameny nutné pro zpracování tématu jsou pro kandidáta fyzicky dostupné;
  3. Zpracovatelnost veškerých podkladů a pramenů odpovídá kulturní úrovni kandidáta;
  4. Metodologické předpoklady pro daný výzkum jsou na takové úrovni, aby odpovídaly zkušenosti a průpravě, kterou kandidát již získal.

(ECO, Umberto: Jak napsat diplomovou práci. Olomouc 1997, s. 26-27.)

Magisterská diplomová práce v oboru historie

Studium v magisterském programu je ukončeno magisterskou státní závěrečnou zkouškou, které předchází obhajoba magisterské diplomové práce (dále jen MDP). Student je povinen nahlásit zadání MDP nejpozději do konce měsíce listopadu 1. semestru navazujícího magisterského studia. U tzv. dvouoborového studia (varianta MAIOR nebo MINOR) student přihlašuje zadání MDP pouze v jednom oboru (MAIOR)

Téma MDP si studující volí samostatně a konzultují ho s potencionálním vedoucím podle jeho specializace. Příležitostně navrhují témata kvalifikačních prací sami vyučující (zejména v souvislosti s řešenými výzkumnými projekty).

Určitou přípravou pro napsání magisterské diplomové práce je předmět Diplomový seminář, který si povinně v rámci základních předmětů magisterského studia zapisují všichni studenti jednooborového studia historie a studenti dvouoborového studia, kteří si za svůj diplomový obor zvolili historii. Zápis do diplomového semináře předpokládá jistý stupeň rozpracovanosti diplomového úkolu. Diplomový seminář je veden pověřenými vyučujícími jistého specializačního okruhu diplomových prací.

Od akademického roku 2024/2025 jsou stanoveni tito garanti diplomových seminářů:

dějiny starověku - Mgr. Patrik Paštrnák, M.A., D.Phil.

dějiny středověku - prof. PhDr. David Papajík, Ph.D. nebo doc. Mgr. Antonín Kalous, M.A., Ph.D.

dějiny raného novověku - doc. Mgr. Martin Elbel, M.A., Ph.D.

dějiny 19. století - doc. PhDr. Michael Viktořík, Ph.D.

dějiny 20. století -  PhDr. Pavel Kreisinger, Ph.D.


Diplomový seminář má být cestou, jak přivést studenty k soustavné práci na diplomovém úkolu, k včasnému zahájení práce, průběžnému postupu a předkládání dílčích výsledků. Diplomový seminář zahrnuje diskusi o literatuře v širších souvislostech, diskusi o literatuře a pramenech k daným diplomovým tématům, vystoupení diplomantů s dílčími výsledky práce.

Pokud jde o vlastní magisterskou diplomovou práci, vedle nároků kladených na BDP musí student v MDP přesvědčivě prokázat schopnost samostatného vědeckého myšlení. MDP nesmí být prací kompilační. Student se bezpečně orientuje v oboru a v příslušné odborné literatuře a pramenech. Vedle kritického zhodnocení stávající literatury autor zveřejňuje doposud badatelsky nevyužité/neznámé archivní materiály nebo nové metody výzkumu a pohledu na prameny známé. Přináší nové pohledy na řešený historický problém. Autor diplomové práce je schopen aplikovat výzkumné metody na studovaný materiál. Diplomová práce musí prezentovat nové poznatky či přístupy v daném oboru. MDP se rozsahem použitých informačních zdrojů, metodami a celkovou kvalitou blíží k vědecké monografii.

Rozsah a struktura: minimálně 90 normostran (1 NS = 1 800 znaků = 280-310 slov), psáno na normalizovaném papíře formátu A4, velikost písma 12 bodů (poznámky pod čarou 10 bodů), písmo: Times New Roman, Arial..., tiskové zrcadlo si autor nastaví tak, aby text byl přehledný (levý okraj až 4 cm). Poznámkový aparát se započítává do celkového rozsahu práce. Naopak se do rozsahu nezapočítává závěrečný soupis pramenů a literatury.

MDP se odevzdává v elektronické podobě (nejlépe PDF) do STAGu. Přesný postup při odevzdávání a koordinace činnosti se studijní referentkou jsou popsány na webu FF a průběžně může docházet k dílčím úpravám. Proto je vhodné sledovat informace na uvedeném webuJednu vytištěnou a svázanou práci je nutné přinést s sebou k obhajobě. Práce se tiskne oboustranně. 

Nepůvodnost nebo zatajení zdrojů je považováno za velmi hrubé porušení akademické etiky a může být důvodem k ukončení studia.

Databáze kvalifikačních prací: § 47 b novely vysokoškolského zákona č. 552/2005 Sb. z. (částka 188) ukládá vysokým školám zveřejňovat BDP a MDP, u kterých již proběhla obhajoba, včetně posudků oponentů a výsledků obhajoby prostřednictvím databáze kvalifikačních prací. Platí, že odevzdáním práce autor souhlasí se zveřejněním své práce podle tohoto zákona, bez ohledu na výsledek obhajoby.

Formální struktura a úprava MDP:

  • titulní strana: obsahuje v záhlaví jméno univerzity, fakulty a katedry, jméno a příjmení autora, přesný název práce (titul a podtitul), označení druhu práce (tzn. BDP nebo MDP), jméno a příjmení vedoucího práce a v zápatí potom místo a rok vypracování (viz příloha),
  • prohlášení: za titulní stranou musí být na zvláštním listě připojeno prohlášení autora BDP nebo MDP, že předloženou práci zpracoval samostatně a na základě citovaných pramenů a literatury, vedle data připojí i vlastnoruční podpis,
  • obsah: nejlépe zařadit za titulní stranu a prohlášení; stručná, přehledná a logická forma členění práce na kapitoly a podkapitoly; pro přehlednost je vhodné číslovat jednotlivé kapitoly a podkapitoly,
  • úvod: autor přesně vymezí zpracovávané téma, zdůvodní výběr studovaného problému, shrne stávající hypotézy (tj. zhodnotí stávající stav zpracování tématu), pojedná o pramenné základně a odborné literatuře, nastíní a zdůvodní metody výzkumu, vyloží důvody členění práce (viz obsah); zhodnocení pramenů a literatury může věnovat i samostatnou kapitolu,
  • vlastní text: vlastní zpracování zvoleného tématu, tvoří jádro práce, je členěn na kapitoly a podkapitoly; vnitřní členění je dáno hlediskem chronologickým nebo tematickým (nejčastěji kombinace obou hledisek); autor předkládá vlastní teze, rekonstrukce, rozbory, objasnění, dokázání, vyhodnocení a zhodnocení historických událostí,
  • závěr: celkové shrnutí studované látky, zhodnocení celé práce, přínos práce pro zkoumání dané problematiky, oprava či zpochybnění stávajících závěrů jiných badatelů, upozornění na doposud nevyřešené otázky, další směry studia sledované problematiky,
  • poznámkový aparát: odkazuje na zdroje (citace pramenů a literatury), autor uvádí, odkud čerpal své poznatky (zdroje musí být dohledatelné, ověřitelné); v poznámkách také komentuje a upřesňuje souvislý výklad (nejvhodnější je umístit poznámkový aparát na příslušnou stranu - tzv. "pod čáru"), poznámkový aparát se započítává do celkového rozsahu práce.
  • seznam pramenů a literatury: seznam citovaných a ke zpracování daného tématu prostudovaných zdrojů - nevydané a vydané prameny, filmové a zvukové dokumenty, zdroje z internetu, zdroje v elektronické podobě (CD ROM, DVD); literatura (monografie, vícesvazkové dílo, kapitola z knihy, encyklopedické heslo, periodikum, sborník, ikonografické prameny, ústní prameny apod.); je vhodné připojit i seznam použitých zkratek (řadit abecedně),
  • resumé: stručný souhrn závěrů práce v cizím jazyce,
  • přílohy: dokumentační význam (textové a obrazové),
  • exkurs: rozsáhlé a detailní zpracování speciální otázky, které určitým způsobem nezapadá do určené struktury a výstavby textu.

Popis průběhu obhajoby kvalifikačních prací

Obhajoba diplomových prací (bc. i mgr.) ve studujním programu Historické vědy trvá celkem 30 minut: 5-7 minut úvodní vystoupení studujících, zhruba 5 minut posudky, asi 10-15 minut je věnováno reakcím studujících na poznámky a dotazy v posudcích a pak všeobecné rozpravě, závěrečná fáze asi 3 minuty - vynesení výsledné známky, která je tvořena na základě dílčích známek hodnotitelů a také na základě kvality obhajoby. Na obhajobu studujícím doporučujeme se předem pečlivě připravit (možno si přinést velmi stručné vlastní poznámky na papíře). Ve vstupním vystoupení je třeba sdělit, na jakou problematiku je práce zaměřena, jaké byly zvoleny typy pramenů, jejich stručné zhodnocení, způsob zpracování tématu, tj. metody, zařazení svého výzkumu do širších kontextů, čili něco málo o odborné kontextové literatuře, čili zhodnocení dosavadního stavu bádání...Na závěr studující sdělí své výsledky a závěry - nepopisovat obsah jednotlivých kapitol! Až po přednesení posudků se studující vyjádří k připomínkám a dotazům - na to je třeba se připravit předem, tedy prostudovat posudky.
Shrnutí průběhu obhajoby najdete i v soupisu Často kladených otázek.

  • U obhajob kvalifikačních prací není zpravidla potřeba mít powerpointovou či jinou prezentaci.

Pokyny pro diplomové práce z archeologie

Citační úzus

Obhájené bakalářské práce

Seznam bakalářských prací obhájených na KHI FF UP v letech:

Obhájené magisterské práce

Seznam magisterských prací obhájených na KHI FF UP v letech:

Privacy settings

We use cookies and any other network identifiers on our website that may contain personal data (e.g. about how you browse our website). We and some of the service providers we use have access to or store this data on your device. This data helps us to operate and improve our services. For some purposes, your consent is required to process data collected in this way. You can change or revoke your consent at any time (see the link at the bottom the page).

(Essential cookies enable basic functions and are necessary for the website to function properly.)
(Statistics cookies collect information anonymously. This information helps us to understand how our visitors use our website.)
(They are designed for promotional purposes, measuring the success of promotional campaigns, etc.)